Tag: Wiener Staatsoper

  • , ,

    Orlando. Historie hudby, světa i jednoho života podle Olgy Neuwirth

    „Byla jsem v 80. letech punkerka z rakouského venkova a po příjezdu do Berlína mi učarovala skupina Malaria!“ řekla sama o sobě rakouská skladatelka Olga Neuwirth. Ta vstoupila do historie Vídeňské státní opery 8. prosince 2019, kdy měla světovou premiéru její opera Orlando – Neuwirth se tak stala první ženou, jejíž dílo jeden z nejslavnějších operních domů světa uvedl. Pro pochopení či přijetí…

  • , ,

    Franz Welser-Möst: Janáček jde do hloubky temné stránky lidských bytostí,

    „Když máte za sebou inscenaci Z mrtvého domu, tak stojíte před volbou – buď se zabít, nebo se upít k smrti,“ říká o Janáčkově poslední opeře dirigent Franz Welser-Möst, který bude 26. června 2019 poprvé dirigovat Českou filharmonii. Potkali jsme se ve Vídni na cestě mezi zadním vchodem hotelu Imperial a zaměstnaneckým vchodem do Musikvereinu. Franz Welser-Möst působí v současné době jako šéfdirigent…

  • ,

    Hector Berlioz: Trójané. Kompletní uvedení ve Vídeňské státní opeře

    Operní rok 2019 jsme na Vltavě zahájili velkolepou operou Hectora Berlioze Trójané v málo slýchané podobě – prostřednictvím sítě Euroradia jsme poslouchali záznam premiéry z Vídeňské státní opery, která Berliozovo životní dílo uvedla v nekrácené podobě. Roli královny Dídó zpívala vynikající Joyce Dídónato, trójského vojevůdce a zakladatele Říma Aenea neméně skvělý Brandon Jovanovich. V roli prince Choréba vystoupil český barytonista Adam Plachetka.

  • , ,

    Drama tiše plynoucí po vodě. Pelléas a Mélisanda ve Vídeňské státní opeře

    Claude Debussy dokončil podobně jako Beethoven jedinou operu a podobně jako Beethovenův Fidelio se stala mimořádným dílem v dějinách hudebního dramatu. Nová inscenace impresionisticko-symbolistního mystéria Pelléas a Mélisanda měla premiéru ve Vídeňské státní opeře 18. června.

  • , ,

    Parsifal. Psychiatrie, neurochirurgie a boj o zdravý rozum

    Velkolepá hudba, perfektní hudební nastudování, vynikající pěvecké výkony, nádherná scéna a mezi tím vším inscenační prázdnota. Tak by se dala ve stručnosti popsat nová produkce Parsifala ve Vídeňské státní opeře. Zatímco hudební stránka byla naprosto nekompromisní, režie neustále nutila k přemýšlení, co a proč se vlastně na jevišti děje.

  • , ,

    Mrtvé město. Trápení v nemocné opeře

    Na jeviště Vídeňské státní opery se bezmála po osmi letech vrátilo hudebni drama brněnského rodáka Ericha Wolfganga Korngolda Mrtvé město. Působivá psychologická opera kombinuje nádherné melodie s propracovaným a bohatě barevným orchestrem. Tentokrát ale narazila na několik záskoků a především velmi nepevné nastudování.

  • ,

    Podprahová procházka rokem 2016 a Žižkovským tunelem

    Průchod Žižkovským tunelem se zapnutým diktafonem. Zvuk je prakticky bez úprav kromě ustřiženého cvaknutí tlačítka na začátku a konci nahrávání.

  • ,

    Falstaff. Stará komedie pro čas informační nejistoty

    Poslední letošní premiérou ve Vídeňské státní opeře byla nová inscenace komedie Giuseppe Verdiho Falstaff. Jedná se o fantastický epilog jinak veskrze vážného díla geniálního hudebního dramatika. Zvědavost a zájem ale bezpochyby vzbuzovali také Zubin Mehta u dirigentského pultu a režisér David McVicar.

  • ,

    Jak se prozpívat z Itálie do Alžíru a zase zpět

    Bylo, nebylo, arabští muži toužili po italských ženách dávno předtím, než hordy sexuchtivých uprchlíků zaplavily Evropu. V těch nemravných dobách, kterým dnes říkáme 19. století a romantismus, se o tom psaly dokonce i opery. Není divu, že proti nim už tehdy zasahovala cenzura.

  • ,

    Armida. Pozvolný souboj kouzel, citů a víry

    Dirigent Marc Minkowski se po šesti letech vrátil do Vídeňské státní opery, místo Händelovy Alciny mu dělala společnost další kouzelnice. Tentokrát jí byla Armida, jak ji v jednom ze svých operních děl ztvárnil Christoph Willibald Gluck. Pokud se Gluckův hudební styl přiléhavě označuje jako vznešená prostota, tak ve vídeňské inscenaci Armidy zaujala velmi rychle její velkolepá…