Tag: Wien

  • , ,

    Falstaff. Královská crazy komedie pro dnešní dobu

    Takže tu máme jistého Falstaffa a veselé paničky windsorské s jejich manžely. A chtěli bychom z nich mít rodinu dnešní anglické královny, Hardyho, Laurela, Jamese Bonda a všechny je naházet do bazénu. „Ale prosím,“ řeklo sluchátko v Theater an der Wien, „jak si račte přát.“ Letošní čtyřsté výročí úmrtí Williama Shakespeara se odrazilo v dramaturgii „divadla na Vídeňce“ hned čtyřmi tituly. Jako…

  • , ,

    Elektra. Hlubiny podvědomí ve sklepě na uhlí

    Drama rozpolcené osobnosti posedlé pomstou za zavraždění otce a zároveň neschopné ji vykonat. Síla operního hororu Elektra zůstala v nové vídeňské inscenaci výhradně v hudbě, ale tam jí zase bylo až marnotratně na rozdávání.

  • Simon Rattle, věčný život, opojení a smrt

    Finále Příhod lišky Bystroušky a Mahlerova Píseň o zemi – pochopení věčné obnovy života a touha po opojení provázaná s vědomím smrti. Matiné Vídeňských filharmoniků vedených Simonem Rattlem spojilo dva myšlenkové a hudební světy, které si nejspíš běžně nespojíme. Je zdravé se občas podívat, v jakých souvislostech se ocitá na světových pódiích Leoš Janáček. U nás je jeho hudba stále považována za cosi…

  • ,

    Zarostlý chodníček k Leoši Janáčkovi

    Po zarostlém chodníčku, 1. část. Hraje Radoslav Kvapil Někdy se zdá až trapné neustále připomínat Janáčkovo postavení ve světové hudbě. Jeho opery patří ke standardnímu repertoáru největších světových domů od New Yorku až po Vídeň.

  • , ,

    Tristan a Isolda ve vleku osudu

    Na novou vídeňskou inscenaci Tristana a Isoldy jsem se těšil. Velkou romantickou operu jsem dlouho neviděl, a navíc režíroval David McVicar. Byl jsem opravdu zvědavý, co s tímto operním kolosem provede, ale nakonec to dopadlo jako s Tristanem vždycky – všechno smetla hudba.

  • Druhá půlka taky dobrá

    Ačkoliv v úvodu včerejšího koncertu BBC Philharmonic a HK Grubera ve vídeňském Konzerthausu stála MacMillanova kompozice Oběť, velikonoční dobu dramaturgie nijak nereflektovala. Byla ale sestavená pozoruhodným způsobem a tvořila zvláštní dusnou gradaci s lehkovážným koncem.

  • , ,

    Jedním slovem: Wagner

    Letošní rok zakončený trojkou je plný kulatých světových výročí. Snad proto, abychom si naše české čtyřky mohli užít bez vyrušování zvenku. Je tu Verdi, Ligeti, Górecki, Lutosławski, Britten, ale v německy mluvících zemích je to jednoznačně rok Richarda Wagnera (1813–1883). Vídeňská státní opera vyzvala své příznivce na Facebooku, aby označili velkého novoromantika jedním slovem.

  • , ,

    Ariadna na Naxu a v divadelní praxi

    Straussova a Hofmannsthalova Ariadna na Naxu je vlastně opera o opeře. Všemožné aspekty vzniku i realizace uměleckého díla líčí s mozartovsky kousavou hravostí, hudba je to okouzlující svojí rafinovaností – prostota evokovaná skromným obsazením orchestru je klamná. Richard Strauss po grandiózním Rosenkavalierovi zkomponoval brilantní hříčku s komorním orchestrem, jejíž mnohoznačnost a pestrost je dnešku velmi blízká. Christine Schäfer, Daniela Fally, komedianti, foto…

  • , ,

    Žena bez stínu plná světla

    Chcete-li projít z jednoho světa do druhého, musíte najít dveře. Není to těžké, proudí-li jimi světlo. Žena bez stínu ve Wiener Staatsoper je nesená právě tím, co jí nechybí, tedy světlem.

  • , ,

    Mahagonny lyrická, jemná a ironická

    Třem zločincům na útěku selže auto. Rozhodnou se tedy z nouze zůstat na místě a založit ráj na zemi. Totiž město Mahagonny, které stojí v cestě lidem, kteří se vracejí z Aljašky se spoustou vydělaných peněz. V Mahagonny se nabízejí všechny způsoby, jak peníze hloupě utratit, a není třeba se bát ani zákona. Zločin tu existuje pouze jediný: žádné peníze nemít.…