Tag: virtuální matiné

  • ,

    Hudba mezi ohňostrojem chutí a zdravým životním stylem

    Brilantní Chopinova etuda, nepochopitelně rychlé prsty bluegrassového banjisty, Xenakisův koncert pro trombón nebo exhibice bubeníka uprostřed metalového koncertu. Ono je to vlastně všechno jedno: nekompromisně vypálené sólo dostane na kolena každé publikum. Postavit z takových sól koncert ale nelze, natož celou sezónu. Stejně jako není možné denně chodit do luxusní restaurace na degustační menu.

  • ,

    Petiční výbor na obranu disciplíny. Týdny hudebního neklidu

    Naše hudba je už delší dobu ohrožována dirigentskou bezmocí. Nejvyšší umělečtí činitelé v dopise čtyř slibují oddanost Notovému zápisu. Notový zápis povýšeně reaguje, že po slovech musí následovat činy. Tato hanba nás vrací do minulosti. Text prohlášení nikoho k ničemu nezavazuje.

  • ,

    Jak se prozpívat z Itálie do Alžíru a zase zpět

    Bylo, nebylo, arabští muži toužili po italských ženách dávno předtím, než hordy sexuchtivých uprchlíků zaplavily Evropu. V těch nemravných dobách, kterým dnes říkáme 19. století a romantismus, se o tom psaly dokonce i opery. Není divu, že proti nim už tehdy zasahovala cenzura.

  • , ,

    Bob Dylan dostal Nobelovu cenu za literaturu. Neuvěříte, co se stalo potom!

    Český internet si užil svůj velký den, kdy se mohl aktuálně zapojit do celosvětové průtrže komentářů na téma, zda má Dylan na cenu za literaturu vůbec nárok. Jestli je spravedlivé, že ji má on, když ji nemá Nabokov. Jestli je stejně zasloužilý jako T. S. Elliot, Hemingway a Steinbeck. Proč ji nedostal Kundera. A co potom?

  • ,

    Touhy, povinnosti, cesty. A všude samá voda

    Je po volbách a těžké dilema mezi odjezdem na chatu a cestou do volební místnosti mají všichni za sebou. Nevlídné počasí tentokrát s rozhodováním pomohlo, ale i tak si člověk oddechne, když má nutnost volby za sebou.

  • ,

    Nádraží, senát, kraj. Mařenka jde do voleb

    Tak se ještě pětkrát vyspíme a nepřijde Ježíšek, ale volby. Brno má kromě krajských a senátních ještě bonus v podobě referenda o budoucí poloze hlavního nádraží. Občané by se v něm měli vyjádřit, zda si přejí mít železniční uzel posunutý jen o kousek pod Petrov, dát najevo, že chtějí něco jiného, nebo že je jim to všechno šumák.

  • ,

    Pozdě, ale přece. O jednoho kostlivce v hudební skříni méně

    Když se řekne Smetana, Dvořák, Janáček nebo Martinů, většina české populace na jejich jména zareaguje jako na něco známého. Když se řekne Miloslav Kabeláč, možná budou kroutit hlavou i pravidelní návštěvníci symfonických koncertů. A méně formálním spoluobčanům přijde jeho příjmení nejspíš podobně směšné jako „kundera“. Jeden z našich největších symfoniků dodnes doplácí na normalizační zákazy po roce 1968,…

  • , ,

    Módní policie v opeře. Převlečená krajina, unikátní modely, přestrojení lidé

    Šaty, jak známo, dělají člověka. Operu sice nedělají kostýmy, ale bez nich to v ní také nejde. Můžou dokonce charakterizovat postavu a nakonec je jen málo rolí, které by se obešly úplně bez kostýmu – snad kromě Venuše v Tannhäuserovi. Jevištní dress code může mít tisíc podob i funkcí.

  • Pějme píseň vespolek. A na festivalu sborem

    Káťa Kabanová v režii Roberta Carsena, Z mrtvého domu v provokativním ztvárnění z Norimberku, Reichova The Cave, Schönbergovo Očekávání a Modrovousův hrad Bély Bartóka v režii Davida Radoka a nakonec Její pastorkyňa režírovaná Martinem Glaserem. Top události festivalu Janáček Brno byly vždy operní. Jak jinak, nakonec i Janáčkovo dílo má své nejvýraznější vrcholy v opeře. Přinejmenším jeden vedlejší proud festivalu si ale zaslouží maximální…

  • , ,

    Josef Wenzig. Německé texty pro základy Národního divadla

    Svůj operní styl zformoval Bedřich Smetana hrdinskou operou Dalibor, k nejkomplikovanější hudebně-dramatické stavbě dospěl v Libuši. U zrodu obou mimořádných děl vnímaných jako národní poklady přitom stála německá libreta. Jejich autorem byl Josef Wenzig.