Tag: Wiener Staatsoper

  • , ,

    Turandot. Dudamelova operní symfonie v obrazech starých mistrů

    Vídeňská státní opera uvedla jako poslední premiéru této sezóny operu Giacoma Pucciniho Turandot. Velkým táhlem představení byl debut hvězdného venezuelského dirigenta Gustava Dudamela.

  • ,

    Věc Makropulos a Jakub Hrůša. Dva debuty ve Vídeňské státní opeře

    Intenzivnější uvádění Janáčkových oper začalo v roce 2002 inscenací Její pastorkyně, kterou nastudoval Seiji Ozawa a režíroval David Pountney – ta byla v roce 2004 uvedena i v Brně. Od té doby uvedla Vídeňská státní opera všechny Janáčkovy zralé opery kromě Výletů pana Broučka a v posledních letech přichází jedna nová janáčkovská inscenace v každé sezóně. V neděli mělo ve Vídeňské státní opeře premiéru první…

  • ,

    Macbeth: velký zpěv šílené touhy po moci

    Verdiho Macbeth patří k oblíbeným, obdivovaným a zlomovým dílům. Tvorba skladatele se tu začala lámat k vytváření charakteristických typů mimo hranice konvencí italské opery, pěvci si na obtížných partech mohou zlámat vaz v doslovném i přeneseném významu. Vídeňská státní opera ve zkoušce uspěla, první premiéra sezóny dopadla velmi dobře.

  • , ,

    Elektra. Hlubiny podvědomí ve sklepě na uhlí

    Drama rozpolcené osobnosti posedlé pomstou za zavraždění otce a zároveň neschopné ji vykonat. Síla operního hororu Elektra zůstala v nové vídeňské inscenaci výhradně v hudbě, ale tam jí zase bylo až marnotratně na rozdávání.

  • ,

    Chovanština: velká politika ve velké opeře

    Člověk přijede do Vídně, vejde do opery a najednou je v Rusku. S pochybujícími dušemi, se vší krvavou politikou, opilými vojáky, náboženským fanatismem, lpěním na slavné minulosti i rozlehlostí času. To všechno v sobě skrývá hudební nastudování opery Chovanština Modesta Petroviče Musorgského.

  • , ,

    Josef Krips: Dalibor po vídeňsku

    Zítra si připomeneme čtyřicáté výročí úmrtí rakouského dirigenta Josefa Kripse. Jakkoli to byl především oslavovaný interpret mozartovský, k Roku české hudby nejméně jedním počinem přece jen patří: zůstala nám po něm mimořádná nahrávka Smetanovy opery Dalibor.

  • ,

    Příhody lišky Bystroušky opravdovější než pravda

    Opona s noční hvězdnou oblohou se zvedá, za ní je další průsvitná opona, ta také mizí, přibývá světla, rozednívá se a před námi je les. Ne nějaká kulisa, ale iluze lesa, jaký jste ve skutečnosti snad nikdy neviděli. Platónská idea, od níž byste mohli všechny krásné lesy odvodit. Na jeviště Vídeňské státní opery přicházejí Příhody lišky Bystroušky…

  • ,

    Rusalka ve Vídeňské státní opeře – pohádka, tragédie, psycho

    Nová vídeňská inscenace Rusalky má většinu, ne-li veškerou poezii zakletou v hudbě. Nastudování Jiřího Bělohlávka nejen vytvářelo hudební základ, což je u opery jaksi samozřejmé, ale především bylo podmanivě inspirativní a říkalo všechno, co se obrazem říct nedá. Bělohlávek debutoval ve Vídeňské státní opeře se zaslouženým a jednoznačným úspěchem. Expresivní inscenace Svena-Erica Bechtolfa je v hudbě uzavřená, zaklíněná mezi dramatem…

  • ,

    Zarostlý chodníček k Leoši Janáčkovi

    Po zarostlém chodníčku, 1. část. Hraje Radoslav Kvapil Někdy se zdá až trapné neustále připomínat Janáčkovo postavení ve světové hudbě. Jeho opery patří ke standardnímu repertoáru největších světových domů od New Yorku až po Vídeň.

  • , ,

    Tristan a Isolda ve vleku osudu

    Na novou vídeňskou inscenaci Tristana a Isoldy jsem se těšil. Velkou romantickou operu jsem dlouho neviděl, a navíc režíroval David McVicar. Byl jsem opravdu zvědavý, co s tímto operním kolosem provede, ale nakonec to dopadlo jako s Tristanem vždycky – všechno smetla hudba.