Tag: Leoš Janáček

  • Z gotické baziliky do funkcionalistického ráje. Leoš Janáček a jeho konvergence k moderně
    , ,

    Z gotické baziliky do funkcionalistického ráje. Leoš Janáček a jeho konvergence k moderně

    Tvůrčí rozlet Leoše Janáčka v posledním desetiletí jeho života nesouvisí jen s obratem v jeho vlastní kariéře, ale také s prudkým rozvojem moderního poválečného Brna. Stručný text o skladateli vznikl pro letošní ročník bratislavského festivalu Konvergencie, který se Janáčkovi tematicky věnoval.

  • , ,

    Jednoduchý vnitřní valčík a poselství o svobodě. Tomáš Hanus na festivalu Janáček Brno

    Drama splašeného času a touhy po nesmrtelnosti začíná u Rudolfa II. a končí v apartmá luxusního prvorepublikového hotelu. Tomáš Hanus přiváží Věc Makropulos na festival Janáček Brno pouhé dva měsíce po její premiéře ve Velšské národní opeře, kde působí jako šéfdirigent.

  • , ,

    Impozantní, těkavé a pulzující drama. Tomáš Netopil diriguje Káťu Kabanovou

    O svých dvou vystoupeních na festivalu Janáček Brno se Tomáš Netopil rozhovořil v jihoitalském Bari. Pochvaloval si mozartovský a mendelssohnovský večer, který měl před sebou, ale hned také připomněl novou inscenaci Káti Kabanové. Připravoval ji koncem října v ženevském Grand Théâtre, v neděli ji představí také na festivalu Janáček Brno.

  • , ,

    Jakub Hrůša: Člověk, který tuhle hudbu napsal, se musel zbláznit

    Z hlubin beznaděje ke světlu provede diváky unikátní scénické spojení opery Z mrtvého domu s Glagolskou mší, které zahájí festival Janáček Brno. Dirigent Jakub Hrůša o projektu promluvil dlouho před začátkem zkoušek letos v březnu.

  • , ,

    Opera, sound design, zvukové proklamace. Nahrávky roku 2019

    Malá bilance nahrávek, které mi v průběhu roku 2019 z nějakého důvodu uvízly v hlavě. Je to seznam bez udání pořadí, víc pozornosti jsem věnoval věcem dosud málo hraným a nenahraným. Seznam autorů: Dusapin, Guðnadóttir, Kovařovic, Lang, Liszt, Šostakovič, Čajkovskij, Dvořák, Martinů, Janáček, Kurtág, Marsalis, Shaw, Schnittke, Šuranská.

  • , ,

    Franz Welser-Möst: Janáček jde do hloubky temné stránky lidských bytostí,

    „Když máte za sebou inscenaci Z mrtvého domu, tak stojíte před volbou – buď se zabít, nebo se upít k smrti,“ říká o Janáčkově poslední opeře dirigent Franz Welser-Möst, který bude 26. června 2019 poprvé dirigovat Českou filharmonii. Potkali jsme se ve Vídni na cestě mezi zadním vchodem hotelu Imperial a zaměstnaneckým vchodem do Musikvereinu. Franz Welser-Möst působí v současné době jako šéfdirigent…

  • ,

    Káťa Kabanová na vodním zrcadle. Česká premiéra inscenace Roberta Carsena na festivalu Janáček Brno

    Dnes večer začíná festival Janáček Brno, hrát se bude Káťa Kabanová v inscenaci Roberta Carsena – ta bude mít českou premiéru. Řeka Volha zaleje celé jeviště, Carsen má smysl jak pro velké efekty, tak pro to, aby dávaly smysl. Pokud se za život pokládá i něco jiného než chlemtání piva na Jakubském náměstí, tak je uvedení jeho inscenace…

  • Filharmonie Brno a variace na životní energii

    Svoji koncertní sezónu zahájila v neděli Filharmonie Brno, lákadel bylo kromě samotného programu hned několik. Orchestr se vrátil na místo svého dávného působení, tedy Stadion na Kounicově ulici, který má pro brněnské publikum ohromné charisma. Koncert dirigoval stále úspěšnější Jakub Hrůša a sólistou večera byl houslista Milan Pala. Hrál se Leoš Janáček, Béla Bartók a Antonín Dvořák.

  • Pějme píseň vespolek. A na festivalu sborem

    Káťa Kabanová v režii Roberta Carsena, Z mrtvého domu v provokativním ztvárnění z Norimberku, Reichova The Cave, Schönbergovo Očekávání a Modrovousův hrad Bély Bartóka v režii Davida Radoka a nakonec Její pastorkyňa režírovaná Martinem Glaserem. Top události festivalu Janáček Brno byly vždy operní. Jak jinak, nakonec i Janáčkovo dílo má své nejvýraznější vrcholy v opeře. Přinejmenším jeden vedlejší proud festivalu si ale zaslouží maximální…

  • ,

    Dvoje májové narozeniny. Richard Wagner a František Jílek

    Vytvořit hudební epochu v Brně není takový počin jako zatřást celou operou. Jakýsi epochální počin ale dirigenta Františka Jílka a hudebního dramatika Richarda Wagnera přece jen spojuje. Kromě toho se oba narodili ve stejný den, jen Jílek o sto let později.