„Když máte za sebou inscenaci Z mrtvého domu, tak stojíte před volbou – buď se zabít, nebo se upít k smrti,“ říká o Janáčkově poslední opeře dirigent Franz Welser-Möst, který bude 26. června 2019 poprvé dirigovat Českou filharmonii. Potkali jsme se ve Vídni na cestě mezi zadním vchodem hotelu Imperial a zaměstnaneckým vchodem do Musikvereinu. Franz Welser-Möst působí v současné době jako šéfdirigent Clevelandského orchestru a v letech 2010 až 2014 byl genralmusikdirektorem Vídeňské státní opery, kterou opustil po sporech s ředitelem Dominiquem Meyerem. Mluvili jsme spolu o Leoši Janáčkovi, setkání s Charlesem Mackerrasem, Richardu Straussovi, moderních technologiích v opeře a animované inscenaci Příhod lišky Bystroušky. Celý článek »
Filharmonie Brno na svém třetím abonentním koncertu v Janáčkově divadle uvedla takřka operní večer – výraznou roli v celém programu hrál zpěv. Na programu byly Čtyři poslední písně Richarda Strausse a Symfonie č. 4 Gustava Mahlera se závěrečnou vokální větou. Orchestr se předvedl v natolik mimořádné kvalitě, až odsunul vokální složku na vedlejší kolej. Kdyby podal tak nečekaný výkon sportovec, nejspíš by musel na antidopingový test. Včerejší úspěch brněnských filharmoniků byl ovšem „čistý“ a jeho strůjcem byl dirigent Alexander Liebreich. Celý článek »
Šaty, jak známo, dělají člověka. Operu sice nedělají kostýmy, ale bez nich to v ní také nejde. Můžou dokonce charakterizovat postavu a nakonec je jen málo rolí, které by se obešly úplně bez kostýmu – snad kromě Venuše v Tannhäuserovi. Jevištní dress code může mít tisíc podob i funkcí. Celý článek »
Vytvořit stejně dobře komediální roli prince Orlofského v Netopýrovi i paranoidní Klytaimnestru v psychologické tragédii Elektra chce celou ženu. Nebo aspoň dramatickou umělkyni. Brigitte Fassbaender patří mezi ty vyvolené, kterým ani jedna ze dvou extrémních poloh nedělala problémy. Vynikající německá mezzosopranistka se tento víkend zastavila v Praze, kde na festivalu Pro Art vedla mistrovský kurz. Celý článek »
Včera uplynulo 65 let od popravy Milady Horákové, Záviše Kalandry, Jana Buchala a Oldřicha Pecla. V prvních dnech procesu obdržel soud 6300 rezolucí prostého lidu, který žádal pro národně-socialistickou poslankyni, novináře, příslušníka SNB a právníka nejpřísnější tresty. Co jiného s vlastizrádnou chamradí. Předevčírem se v Brně sešli dnešní prostí lidé plni obav o osud křesťanské Evropy ohrožené islámskými uprchlíky. Za vlastizrádce byli tentokrát označeni Bohuslav Sobotka, Jiří Dienstbier a Anna Šabatová. Celý článek »
Když jsem své ruské kamarádce před lety vyprávěl o Havlíčkově exilu v Brixenu, málem zemřela smíchy. Srovnání Alp a Sibiře – ruského synonyma pro vyhnanství – na ni bylo příliš silné, aby zachovala důstojnost. Záplava obrázků z Alp, kterou jsem nedávno proplul, mi to živě připomněla. Celý článek »
Drama rozpolcené osobnosti posedlé pomstou za zavraždění otce a zároveň neschopné ji vykonat. Síla operního hororu Elektra zůstala v nové vídeňské inscenaci výhradně v hudbě, ale tam jí zase bylo až marnotratně na rozdávání. Celý článek »
Umělci na rohu, rohofrci, nárožní frkatelé… tak tituloval svoje kamarády z orchestru Národního divadla tenorista Karel Burian. Hráčům na lesní roh je věnováno i dnešní matiné. Před 268 lety se totiž narodil český virtuóz na tento obtížný nástroj Jan Václav Stich, který ve světě proslul pod jménem Giovanni Punto. Celý článek »
Straussova a Hofmannsthalova Ariadna na Naxu je vlastně opera o opeře. Všemožné aspekty vzniku i realizace uměleckého díla líčí s mozartovsky kousavou hravostí, hudba je to okouzlující svojí rafinovaností – prostota evokovaná skromným obsazením orchestru je klamná. Richard Strauss po grandiózním Rosenkavalierovi zkomponoval brilantní hříčku s komorním orchestrem, jejíž mnohoznačnost a pestrost je dnešku velmi blízká.
Uvedení opery ElektraRicharda Strausse je v kontextu české operní dramaturgie událost zcela mimořádná. Janáčkovo divadlo se s touto výzvou vypořádalo na horní hranici svých možností.