Malá bilance nahrávek, které mi v průběhu roku 2019 z nějakého důvodu uvízly v hlavě. Je to seznam bez udání pořadí, víc pozornosti jsem věnoval věcem dosud málo hraným a nenahraným. Seznam autorů: Dusapin, Guðnadóttir, Kovařovic, Lang, Liszt, Šostakovič, Čajkovskij, Dvořák, Martinů, Janáček, Kurtág, Marsalis, Shaw, Schnittke, Šuranská.

Pascal Dusapin: Penthesilea

Konflikt individuality královny Amazonek a společnosti utužené válečnu mašinérií. Dusapin složil svoji operu Penthesilea na základě stejnojmenné hry Heinricha von Kleista. Goethe ji považoval za neproveditelnou a nebyl daleko od pravdy – jedná se o strašně komplikovaný text. Dusapinova opera jej redukuje na jedenáct scén s prologem a epilogem, a velkou část sdělení nechává na hudbě. Světovou premiéru měla Penthesilea v roce 2015 v bruselském divadle La Monnaie, kde na ni letos volně navázala další Dusapinova opera Macbeth Underworld➚ – v hlavních rolích zpívali Georg Nigl a Magdalena Kožená.
Franck Ollu (dirigent), orchestr a sbor La Monnaie, Natascha Petrinsky, Georg Nigl, Werner Van Mechelen, Wiard Witholt. Cypres Records 4654➚

Hildur Guðnadóttir: Chernobyl

Hudba k seriálu HBO vypravená do světa jako koncepční album. Funguje i bez toho, aby člověk věděl, že se za ním skrývá jedna z největších tragédií v novodobých dějinách Evropy, nebo že zdrojové zvuky nahrával Chris Watson z Cabaret Voltaire. S vědomím souvislostí album funguje jako proklamace o nutnosti nerezignovat na záchranu světa➚. Album vydal label Deutsche Grammophon což je u tohoto typu hudby spíš nečekané. Guðnadóttir se navíc letos stala kmenovou skladatelkou této slavné německé značky.
Hildur Guðnadóttir. Deutsche Grammophon 0289 483 7225 6➚

Stamicovo kvarteto: Karel Kovařovic, kompletní kvartety

První nahrávka smyčcových kvartetů skoro zapomenutého skladatele, prvního špičkového dirigenta opery Národního divadla (1900–1920) a ve své době úspěšného autora oper i baletů. Když divadelní orchestr nesnesl jeho náročný způsob práce a vstoupil do stávky, Kvařovic ho nechal odejít a za pár týdnů postavil nový. V časech takzvaných „bojů o Dvořáka“ byl jednou z jeho ústředních postav. Kvartety jsou pravděpodobně nejživější částí jeho díla➚ – zvlášť druhý z nich, který album zahajuje.
Stamicovo kvarteto. Supraphon SU 4267-2➚

Bernhard Lang: ParZeFool (Der Thumbe Thor)

Redefinici opery Parsifal Richarda Wagnera vytvořili na objednávku vídeňských Festwochen skladatel Bernhard Lang a režisér Jonathan Meese. Záznam prvních uvedení z června 2017 letos vyšel na CD a je neuvěřitelně inteligentní a zábavný i bez divadelního ztvárnění – hudba si vystačí sama. K Wagnerovým vizím se přidává jeich spektralistické rozvedení, smyčky a heretický pohled, který kupodivu dochází k podobnému závěru jako originál. Je poznat, že Lang předlohu dobře zná a přímo se s ní mazlí➚.
Simone Young (dirigentka), Klangforum Wien, Arnold Schoenberg Chor, Daniel Gloger, Magdalena Anna Hofmann, Wolfgang Bankl, Tómas Tómasson, Martin Winkler. Kairos 0015037KAI➚

Franz Liszt: Sardanapalo

Jaký by byl Liszt operní autor? Na spekulativní otázku částečně odpověděl muzikolog David Trippet, který zrekonstruoval první dějství Lisztovy rozpracované opery Sardanapalo (1845-52). To se letos dočkalo taky premiérové nahrávky. Námět Sardanapala poskytl lord Byron, takže se jedná o nefalšovaný romantismus. Z hudby se zdá, jako by Liszt – hudební dramaturg – vytvářel kratičký spojovací můstek mezi Schumannem a „předprstenovým“ Wagnerem (speciálně Lohengrinem) a akcentoval přitom pružnou i elegantní práci s textem ve stylu francouzské opery. Vlastně je to překvapivě eklektická hudba – tedy na Lisztovy poměry. Album doplňuje symfonická báseň Mazeppa a Huldigungsmarsch.
Kirill Karabits (dirigent), Staatskapelle Weimar, Weimar Deutsches Nationaltheater Opera Chorus. Joyce El-Khoury, Airam Hernández, Oleksandr Pushniak. audite AUD97764➚

Dmitrij D. Šostakovič: The Bedbug / Love and Hate

Jedna scénická a jedna filmová hudba Dmitrije Šostakoviče v úpravách dirigenta Marka Fitz-Geralda. V divadelní hře Veš (The Bedbug, 1929) jako by se zkoncentrovaly stručné dějiny Sovětského Ruska i Svazu. Její autor Majakovskij spáchal sebevraždu, režisér Mejerchold byl umučen v dobách Stalinovy „Velké čistky“, autor hudby Šostakovič se nakonec stal prominentem bolševického režimu. Hudba k filmu Láska a nenávist pochází z roku 1935. Šostakovič jako autor na tomto albu krouží kolem populární hudby, ale také kolem osudného roku 1934, kdy na něj začal útočit sovětský tisk. Až do Stalinovy smrti v roce 1953 si pak Šostakovič nemohl být úplně jistý, jestli si s ním režim jenom pohrává, nebo se jej chystá skutečně zlikvidovat. Album přibližuje Šostakoviče jako obratného autora užitkové a víceméně zábavné hudby, což je obvykle méně akcentovaná poloha jednoho z největších skladatelů 20. století.
Mark Fitz-Gerald (dirigent), Mannheim Opera Choir, Deutsche Staatsphilharmonie Rheinland-Pfalz, Dani Juris (sbormistr). Naxos 8.574100➚

Za poslech dále bezesporu stojí:

Komplet Čajkovského symfonických děl a klavírních koncertů se Semjonem Byčkovem, Kirillem Gersteinem a Českou filharmonií. Důležitý krok na cestě našeho předního orchestru ke světovým standardům a parametrům. Decca 003080702➚

Album Songplay mezzosopranistky Joyce DiDonato – pokusů o skloubení vážné a populární hudby je spousta, toto je jeden z mála opravdu povedených. Baroko s americkým meziválečným popem drží pohromadě díky aranžím a citu pro styl. Erato 585780➚

Klavírní koncerty Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů, jak je nahrál Ivo Kahánek s dirigentem Jakubem Hrůšou a Bamberskými symfoniky. Supraphon SU 4236-2➚

Janáčkovo klavírní dílo v nahrávce Jana Bartoše. Společně s předchozí nahrávkou Kahánek & Hrůša je možné brát Bartošovo album jako referenční interpretaci➚ stěžejních děl české hudby pro současnost. Supraphon SU 4266-2➚

Vokální skladby Györgyho Kurtága, jak je natočila sopranistka Susan Narucki na album The Edge of Silence. Je to hrozně těžké a zároveň hrozně zábavné – čert ví, jak to ten Kurtág dělal. Narucki zpívá božsky. Avie, 2408➚

Houslový koncert D dur a Fiddle Dance Suite jazzového trumpetisty a zde především skladatele Wyntona Marsalise v podání sólistky Nicoly Benedetti – vzpomeňte si při poslechu, že otrok, který uměl hrát na housle, měl na trhu větší cenu. Decca, 003052102➚

Autorské album Orange skladatelky Caroline Shaw – skvělá současná práce pro Attacca Quartet, hudba se vznáší, jako by tu byla odjakživa. New Amsterdam Records & Nonesuch Records, 7559-79260-9➚

Na album Prism II vklínil Danish String Quartet hudbu Alfreda Schnittkeho mezi Bacha a Beethovena – podobně jako minulý rok Šostakoviče na albu Prism I. Opět výborná kombinace, dobře se to poslouchá jako celek. ECM 2562➚

Událostí a zároveň průšvihem roku byla smrt Jitky Šuranské (2. 8. 1978 – 28. 10. 2019). Proto sem patří připomínka jejího jediného sólového alba Nězachoď slunečko, ačkoliv nevyšlo letos, ale před šesti lety. Indies Happy Trails ‎– MAM685-2➚