Dnes večer začíná festival Janáček Brno, hrát se bude Káťa Kabanová v inscenaci Roberta Carsena – ta bude mít českou premiéru. Řeka Volha zaleje celé jeviště, Carsen má smysl jak pro velké efekty, tak pro to, aby dávaly smysl. Pokud se za život pokládá i něco jiného než chlemtání piva na Jakubském náměstí, tak je uvedení jeho inscenace skutečným oživením města. Zajít si na ni by mělo být stejně in jako vyzkoušet novou nabídku drinků v Baru, který neexistuje.

Událost má svá plus i minus, pozitiva rozhodně převažují. Plus: Robert Carsen je současná režijní špička, jeho práce se pohybují na stupnici mezi fantastickými a mimořádně podnětnými. Špatnou či nedotaženou inscenaci jsem od něj nikdy neviděl. Janáčkovo divadlo navíc jeho Káťu přebírá do repertoáru, není to jednorázová hostovačka. Část pěveckého obsazení je z domácích zdrojů a osvědčila se už v minulé inscenaci. Last but not least: Káťa je obklopená snad nejvřelejší hudbou, jakou kdy Janáček napsal, něco takového není ani v Bystroušce.

Minus: Inscenace byla poprvé uvedena před mnoha lety v Antverpách a obletěla svět, její provedení v Madridu z roku 2008 je k dispozici i na DVD. Je to tedy festivalová premiéra pro Brno a okolí, ale širší mezinárodní dosah jí chybí. Koho zajímá opera hlouběji, ten už Carsenovu inscenaci dávno viděl a sotva najde důvod sem kvůli ní přijet. Pokud chce mít festival skutečnou mezinárodní prestiž, měl by myslet i na tyto věci.