Tag: Jakub Klecker

  • ,

    Tajemství. Věčné trvání starých časů v Ostravě

    Nechat si něco pro sebe v české realitě znamená říct to jen několika nejlepším kamarádům, potom někde mimochodem v hospodě a nakonec to ještě vyzvonit na sociálních sítích. Na směšné zaklínání mlčenlivostí reagovalo bezprostředně i publikum včerejší ostravské premiéry opery Bedřicha Smetany Tajemství. Trvalá pravdivost díla se ukazovala o to víc, o co méně se jej tvůrci inscenace pokoušeli vyložit.

  • ,

    Osud člověka, umělce a díla. S afterparty na Skleněné louce

    Snad nejpodivnější dílo Leoše Janáčka Osud oprášili v brněnské opeře před festivalem Janáček Brno. Inscenace je stará dva roky, konzervativní a konvenční s několika drobnými nápady, ale dobře usazená a hudebně i divadelně plyne jakoby sama od sebe.

  • , ,

    Bludný Holanďan v zajetí práce, osudu a prokletí

    Szilvia Rálik a Ivan Choupenitch, Bludný Holanďan, foto Jana Hallová Včerejší premiéra Bludného Holanďana dopadla nad moje očekávání, i publikum ji ocenilo vřele a zároveň bez hloupých standing ovation – což bylo tak akorát. Líbilo se mi především hudební nastudování Jakuba Kleckera, měl to dobře promyšlené a vystavěné. O to víc mě mrzí, že se hrála jakási pokroucená verze s jednou přestávkou…

  • , ,

    Bystrouška nejen oháňky zbavená

    “Domlátili mě, kus oháňky jsem ztratila,” vykládá Bystrouška Zlatohřbítkovi při jejich námluvách. Příhody lišky Bystroušky uvedené v parku na Moravském náměstí sice neztratily konec, ale značná část těla chyběla. Bystrouščin dívčí zjev z prvního dějství (kdo a proč takovou hudbu škrtl?), kromě namlouvací scény celé druhé dějství, téměř celý dialog Revírníka s Haraštou a celý výstup Revírníka s Rechtorem a Hostinskou ze…

  • ,

    V každém tvoru jiskra Boží, v Miloši Štědroňovi nejmíň dvě

    Koncert k sedmdesátinám Miloše Štědroně v Besedním domě měl poněkud barokní rozměry ve shodě s osobností oslavence. Rozličné žánry se zřejmě nikdo ani nepokusil dramaturgicky propojit – dramaturgickým důvodem pro pestrou směs gratulantů byl Miloš Štědroň sám.

  • , ,

    Ruleta v níž se nevyhrává

    Koncertní provedení “surrealistické detektivky”, jak Zdenek Merta nazývá svou operu Ruleta, nebylo zrovna šťastným vykročením do nové sezóny. Na vině byla především bezkrevná, eklektická hudba díla.

  • Nádherný zpěv není všechno

    Dětský sbor Kantiléna zazpíval na špičkové úrovni, což se od špičkového sboru očekává. Dramaturgie byla bohužel nevyvážená a měla sestupnou tendenci.

  • ,

    Turandot a mnoho scénických hádanek

    Brněnské nastudování Turandot se v řadě ohledů vydařilo, především po hudební stránce. Inscenace šla ve snaze o pestrost za hranici pochopitelnosti a občas i vkusu.

  • ,

    Šárka, Ariadna a hra na mýtus

    Hravé, výtvarně téměř komiksové pojetí a dominantní ženské hrdinky spojovaly dvě odlišně myšlené opery: prvotinu Leoše Janáčka Šárka a snovou Ariadnu, pozdní dílo Bohuslava Martinů.

  • , ,

    Jana z Arku na hranici kýče

    Uzavřít festival něčím velkolepým je snaha pochopitelná, zničit kvůli tomu špatnou inscenací oduševnělé dílo už je pochopitelné o dost méně. Oratorium Jana z Arku na hranici zpracovává velké téma velkými hudebními prostředky, jeho podstata je však intimní, což Stanislav Moša ve svém scénickém pojetí úplně ignoroval. Je to tím větší škoda, že hudební úroveň večera…