Dětský sbor Kantiléna zazpíval na špičkové úrovni, což se od špičkového sboru očekává. Dramaturgie byla bohužel nevyvážená a měla sestupnou tendenci.

Vyjmenovávat kvality jednoho z nejlepších dětských sborů je téměř zbytečné. Vzpomeňte si z umění sborového zpěvu na co chcete, Kantiléna to prostě umí. Při vystoupení v tovární hale Zbrojovky to možná dokazovala dvojnásob, akustika místa není zrovna šťastná. Minimální dozvuk žádný tón nezušlechtí ani neschová, slyšet je úplně všechno. Dojem z interpretačního umění dětí vedených Jakubem Kleckerem byl ovšem i s tímto handicapem strhující. Výborně zazpíval jak sbor, tak interpreti krátkých sól, všem bylo i perfektně rozumět.

Lidová nokturna Leoše Janáčka ve sborové úpravě byla provedena s citem a v rámci sborových možností sympaticky civilně. Jistý a energický byl klavírní doprovod Jitky Zejdové, vzhledem k prostředí bohužel opět na digitální nástroj. Výběr z cyklu Ivana Hrušovského Chci rozsvítit tvou krásu na texty Markéty Procházkové byl věnován přímo Kantiléně. Básně jsou vzhledem k dětskému věku autorky neobyčejně vyspělé, ale i tak přece jen dost naivní a skladatel podle mého názoru nenalezl odpovídající kompoziční prostředky při jejich zhudebňování. V překomplikovaných harmoniích se ztrácela prostota veršů. Zachytit se přece jen povedlo jejich meditativní náladu, kterou podtrhlo vytříbené provedení. Koncert vrátilo od zamyšlení k pozemským radostem provedení dvou skvěle vygradovaných částí cyklu Ptačí rok Klementa Slavického. Sbor se zde předvedl i ve výborně sjednocených glissandech a recitovaných pasážích.

Druhá část koncertu byla věnována lidovým písním a melodiím známým z filmů a televize. Autor úprav Petr Janovský zachází s lidovými písněmi dost necitlivě, žene sbor do harmonií, které připomínají doprovod jazzového kytaristy. Bohužel mu chybí nadhled Emila Viklického nebo Zuzany Lapčíkové, jeho úpravy si všímají více samy sebe než původního materiálu. Výsledku nepomohla ani autorova posedlost doprovodnými vokály – dú dú dú, padampadam, hlavně ať je legrace. Za estetickou katastrofu pokládám závěr v podobě filmových a televizních melodií v úpravách téhož autora. Titulní melodie z Arabely, Saxana, Rozvíjej se poupátko… jsem naprosto upřímně přesvědčen, že takový repertoár nemá vedle Janáčka a Slavického co dělat. Navíc se mi zdá trestuhodné vzbuzovat v dětech pocit, že si něco podobného zaslouží stejnou dávku pozornosti, interpretačního úsilí a zkouškové dřiny jako předcházející skladby. Ještě bych přijmul jednu takovou věc jako humorný přídavek, třetina koncertu je nad moje chápání.

Výkon dětského sboru byl skvělý, škoda dramaturgie vedené podivným pocitem, že bez hloupého žertování by to asi nešlo. Jejímu autorovi nechal někdo na zdi bývalé tovární haly vzkaz:

Z Moravy do říše pohádek. Leoš Janáček: Lidová nokturna, Ivan Hrušovský: Chci rozsvítit tvou krásu (výběr z cyklu), Klement Slavický: Ptačí rok (výběr z cyklu), Petr Janovský: úpravy lidových a televizních písní. Sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno Kantiléna, umělecký vedoucí Jakub Klecker, Jitka Zejdová – klavír. 19. 5. 2011, tovární hala Zbrojovky, Brno. V rámci festivalu Vocalfest.