Tag: virtuální matiné
-
Příroda, město, smrt a otevřená srdce
Zlatá brána otevřena, kdo do ní vejde, tomu hlava sejde – dětská říkanka, v níž je přítomna neodvratná smrt. To si uvědomíte, když tisíckrát omletou hříčku přezpívá Dagmar Andrtová-Voňková. Především jí, ale také trochu sdružení Šafrán je dnešní matiné věnováno.
-
Ladislav Vycpálek a poslední věci člověka
Kdo se v pátek roznemůže, tomu žádný nepomůže… naštěstí už je neděle, takže chořte po libosti. Pokud se vám s tím povedlo začít předevčírem, raději už o nic zbytečně neusilujte. Jak praví lidový text, je to zbytečné. Dnes si připomínáme Památku zesnulých čili Dušičky a učiníme tak s kantátou Ladislava Vycpálka.
-
Ryba a Eben: lidová zbožnost kdysi a dnes
Jakub Jan Ryba je možná nejpopulárnější a zároveň nejopomíjenější český skladatel. Českou mši vánoční asi opravdu slyšel každý, když ne doma nebo v kostele, tak aspoň v nákupním centru nebo na vánočních trzích. Jinak si na něj ale sotva někdo vzpomene, tak udělejme výjimku, když se před 249 lety narodil.
-
Jan Novák a Karel Husa: čeští skladatelé v emigraci
Hudba v sobě neobsahuje žádná konkrétní sdělení, nebo je alespoň těžké je najít. Na jedné straně to způsobuje, že se o ní strašně špatně mluví a píše, na druhé straně se dobrý hudebník uživí všude bez ohledu na jazyk. Dnešní matiné je věnováno Janu Novákovi a Karlu Husovi – dvěma českým skladatelům v emigraci.
-
Osvobození a stín smrti nad Vysočinou
Před sedmdesáti lety a třemi dny byl v Hřištích u Přibyslavi zastřelen generál Vojtěch Luža. V legiích mu přezdívali „Boris Hrozný“, odmítal přijmout Mnichov i kapitulaci, vstoupil do domácího odboje, ale konce druhé světové války se nedožil. Jako jediný český generál během ní zahynul se zbraní v ruce.
-
Buduj vlast, posílíš mír. A zaženeš pochybnosti
Když někdo umí skládat, pozná se to na všem – na vlasteneckých sborech, budovatelských kantátách i symfoniích. Zítra by oslavil sto páté narozeniny skladatel, politický člověk, funkcionář, věrný i pochybující člen komunistické strany Václav Dobiáš.
-
Hlas Boží, hlas lidu. Polyfonie z časůdávno i nedávno minulých
Vlastně nevím, jestli znám v hudbě větší krásu než zpěv. Když zpívá moc hlasů pohromadě, tak je to krása mnohonásobná. A co teprve když někdo umí pro hlasy skládat a sbor nebo ansámbl to dobře provede.
Categories
- Design
- Divadlo
- Domnění umění
- Filmová inscenace
- Hudba
- Hudba po kapkách
- Literatura
- Nálady, dojmy, upomínky
- Nenechte si ujít
- Nezařazené
Recent Posts
- Moře, přístav, historie, opera. Gdańsk rozšiřuje image o hudební drama

- Od starých kusů k avantgardě. Krzystof Penderecki in memoriam

- Jeszcze Polska nie zginęła. Opereta Polská svatba ale mohla dál spát

- Řídit svět jako firmu. Valkýra v Lesní opeře

Tags
alternativa Antonín Dvořák Bedřich Smetana Bohuslav Martinů Co jste (ne)chtěli vidět Concentus Moraviae Dmitrij D. Šostakovič Exhibice nové hudby Filharmonie Brno Janáček Brno Janáčkovo divadlo John Cage klavír komorní hudba koncert Leoš Janáček Ludwig van Beethoven Moravský podzim ND Brno New Music Ostrava New Opera Days Ostrava opera opereta osobnost performance Petr Kotík postřeh premiéra Reduta Richard Wagner Rok české hudby sbor televize Theater an der Wien událost Velikonoční festival video virtuální matiné výročí výstava W. A. Mozart Wien Wiener Staatsoper Česká filharmonie Český rozhlas Vltava