Tag: virtuální matiné

  • , ,

    O strastech lidí, kteří přežili

    Musíme tam všichni, je to tak pro všechny lepší, už se kácí v našem lese… Upřímnou soustrast každému, komu zemře někdo blízký, a ke všemu smutku a starostem je vystaven záplavě originálních kondolencí. Kromě běhání po pohřebních službách, úřadech a notářích člověk úpí ještě pod nákladem dobře míněných projevů soucitu, kterým se bohužel nemůže ani dost dobře zasmát jako…

  • ,

    O kafi a hudbě, jak by neměly být

    Když se dnes člověk vypraví na koncert nebo do opery, zjistí, že závazné dres kódy vzaly dávno za své. Jenom ti, kdo se ke vznešeným žánrům klasiky a opery nepřiblížili několik desítek let, mají strach, že bez obleku a kravaty či velké večerní budou vyvedeni ven. To ovšem neznamená, že by podle současných dres- a image kódů bylo…

  • ,

    Vítězové nad zákazem kouření a nad smrtí

    Touha přemoci smrt je pokušení, kterému je lidstvo vystaveno patrně od stejné chvíle, kdy se začalo smrti bát. A kdo nemá na smrt, ten dá zákaz kouření.

  • , ,

    Mít svůj tichý svět. A mít ho napořád

    Ticho je stejně krásné jako nedosažitelné. Člověk v životě prakticky nemá šanci se v tichu octnout, dokonce i v těch nejlaboratornějších podmínkách sám nějak zní a slyší se zevnitř. Pokud ovšem slyší vůbec někdy něco.

  • Stabat Mater. Pro den před dušičkami

    Dnešní matiné bude jako za starých časů – žádné velké vykládání, prostě hudba. Zato se můžete těšit na jiné věci, které dávám dohromady, nejvíc asi na rozhovor s dirigentem Jakubem Hrůšou. Rozhovor vyjde příští pondělí, Jakuba Hrůšu si hudebně přiblížíme hned teď.

  • , ,

    Underground a doba, kdy se nebrzdilo

    Moje kolo potřebuje do servisu, už v něm dlouho nebylo a skoro mu nefunguje zadní brzda. Nedávno jsem měl dokonce pocit, že jedu rychleji, když ji zmáčknu. Byly ovšem doby, kdy si člověk myslel, že brzdy nikdy potřebovat nebude.

  • , ,

    Kurt Weill. K narozeninám pro Lotte Lenyu

    Zítra bude v Brně hostovat Volkstheater Wien se Sedmi smrtelnými hříchy. Ne že bychom měli vlastních málo, ale věci od Kurta Weilla a Bertolta Brechta se u nás příliš nehrají a tento zpívaný balet jistě stojí za dovoz. Hrát se bude v rámci festivalu Divadelní svět Brno, který snad poprvé vzbuzuje dojem, že se někdo zamyslel nad jeho celkovou podobou…

  • ,

    Anton Bruckner a jeho romantická věčnost

    Dnes uplynulo 119 let od chvíle, kdy zemřel Anton Bruckner. Vynikající symfonik, který ve svém díle obcházel Boží existenci ve stále těsnější blízkosti – snad po smrti i poznal, jak to s ní je doopravdy. A snad už za nikým nemusí chodit jako kdysi za rakouským císařem, kterého ve své naivitě prosil, aby nějak umlčel nechápavou a jízlivou kritiku.

  • , ,

    Česká televize pro několik desítek diváků

    Česká filharmonie zahájila ve čtvrtek v Rudolfinu sto dvacátou sezónu, mezi gratulanty byl i generální ředitel České televize Petr Dvořák. Všeobecný smích vzbudilo jeho prohlášení, že díky televizním kamerám si koncert užilo i několik desítek diváků ČT art. Když manažer nebere svou firmu vážně, je to divné. Když nebere vážně firmu, kterou podle zákona musím platit, mám chuť…

  • , ,

    Falešné zpívání a přímá řeč

    Do českých kin dorazil film Marguerite pojednávající o ženě tak bohaté, že si jí nikdo nedovolil říct, jak špatně zpívá. Jeho skřehotavou múzou byla Florence Foster Jenkins, skutečná postava a smutné obveselení dějin operního zpěvu. Obě dámy mají společnou přinejmenším jednu věc: svým neumětelstvím, neschopností přijmout realitu a zaujmout k ní pevný postoj nenapáchaly žádné škody. Kdyby se točil…