Category: Nálady, dojmy, upomínky

  • ,

    Zvykání na současnost. Česká premiéra klavírního koncertu Miroslava Srnky

    Celkově úspěšnou bitvu s českou premiérou Koncertu pro klavír a orchestr Miroslava Srnky včera svedl Symfonický orchestr Českého rozhlasu i jeho abonenti v Rudolfinu. Uvádění současné hudby na běžných koncertech je věčný boj. Nejsou na ni zvyklé orchestry ani publikum a obě strany s ní tak trochu válčí. Orchestr vedený Tomášem Netopilem nakonec proplul komplikovanou partiturou se ctí a publikum ji se…

  • ,

    Hudba mezi ohňostrojem chutí a zdravým životním stylem

    Brilantní Chopinova etuda, nepochopitelně rychlé prsty bluegrassového banjisty, Xenakisův koncert pro trombón nebo exhibice bubeníka uprostřed metalového koncertu. Ono je to vlastně všechno jedno: nekompromisně vypálené sólo dostane na kolena každé publikum. Postavit z takových sól koncert ale nelze, natož celou sezónu. Stejně jako není možné denně chodit do luxusní restaurace na degustační menu.

  • ,

    Petiční výbor na obranu disciplíny. Týdny hudebního neklidu

    Naše hudba je už delší dobu ohrožována dirigentskou bezmocí. Nejvyšší umělečtí činitelé v dopise čtyř slibují oddanost Notovému zápisu. Notový zápis povýšeně reaguje, že po slovech musí následovat činy. Tato hanba nás vrací do minulosti. Text prohlášení nikoho k ničemu nezavazuje.

  • , ,

    Bob Dylan dostal Nobelovu cenu za literaturu. Neuvěříte, co se stalo potom!

    Český internet si užil svůj velký den, kdy se mohl aktuálně zapojit do celosvětové průtrže komentářů na téma, zda má Dylan na cenu za literaturu vůbec nárok. Jestli je spravedlivé, že ji má on, když ji nemá Nabokov. Jestli je stejně zasloužilý jako T. S. Elliot, Hemingway a Steinbeck. Proč ji nedostal Kundera. A co potom?

  • ,

    MusicOlomouc: pestré barvy tichých zvuků

    Festival soudobé hudby MusicOlomouc vznikl v roce 2009, v pondělí 3. října tedy vstoupil již do osmého ročníku. Během prvních tří dnů nabídl svým posluchačům čtyři koncerty, na každém z nich zazněla přinejmenším jedna premiérová skladba. Pořadatelé sami označují festival MusicOlomouc jako „místo křehkých zjevování“.

  • ,

    Káťa Kabanová na vodním zrcadle. Česká premiéra inscenace Roberta Carsena na festivalu Janáček Brno

    Dnes večer začíná festival Janáček Brno, hrát se bude Káťa Kabanová v inscenaci Roberta Carsena – ta bude mít českou premiéru. Řeka Volha zaleje celé jeviště, Carsen má smysl jak pro velké efekty, tak pro to, aby dávaly smysl. Pokud se za život pokládá i něco jiného než chlemtání piva na Jakubském náměstí, tak je uvedení jeho inscenace…

  • ,

    Eine Stunde Merzbauten a jejich velký rybí hluk

    „Hlasitosti se nelekejte, na pořadí nedbejte!“ mohl by Radek Kopel vyzvat posluchače na obalu pátého alba sdružení Eine Stunde Merzbauten. Místo bojového nadšení se sice spokojil se suchým doporučením v angličtině, ale smysl zůstává. Je to noise, je to věc okamžitých nápadů a inspirací, tak se toho nebojte, jděte do věci po hlavě a nechte ji žít jejím…

  • ,

    Nádraží, senát, kraj. Mařenka jde do voleb

    Tak se ještě pětkrát vyspíme a nepřijde Ježíšek, ale volby. Brno má kromě krajských a senátních ještě bonus v podobě referenda o budoucí poloze hlavního nádraží. Občané by se v něm měli vyjádřit, zda si přejí mít železniční uzel posunutý jen o kousek pod Petrov, dát najevo, že chtějí něco jiného, nebo že je jim to všechno šumák.

  • ,

    Dmitrij Šostakovič. Revolucionář, štvanec, papaláš

    „Čekal jsem jenom na to, kdy začnou i střílet,“ řekl mi kdysi známý, lehce vyděšený kolosálním závěrem Symfonie č. 7, tzv. „Leningradské“ Dmitrije D. Šostakoviče. Je to ovšem hudba, která hluboce zasahuje i bez střílení. A stejně tak zraní nepřipravenou mysl i život skladatele, dublovaný hudebním dílem snad až romanticky. Bohužel za naturalisticky hrozných okolností.

  • ,

    Pozdě, ale přece. O jednoho kostlivce v hudební skříni méně

    Když se řekne Smetana, Dvořák, Janáček nebo Martinů, většina české populace na jejich jména zareaguje jako na něco známého. Když se řekne Miloslav Kabeláč, možná budou kroutit hlavou i pravidelní návštěvníci symfonických koncertů. A méně formálním spoluobčanům přijde jeho příjmení nejspíš podobně směšné jako „kundera“. Jeden z našich největších symfoniků dodnes doplácí na normalizační zákazy po roce 1968,…