Tag: Wiener Staatsoper

  • , ,

    Jedním slovem: Wagner

    Letošní rok zakončený trojkou je plný kulatých světových výročí. Snad proto, abychom si naše české čtyřky mohli užít bez vyrušování zvenku. Je tu Verdi, Ligeti, Górecki, Lutosławski, Britten, ale v německy mluvících zemích je to jednoznačně rok Richarda Wagnera (1813–1883). Vídeňská státní opera vyzvala své příznivce na Facebooku, aby označili velkého novoromantika jedním slovem.

  • , ,

    Ariadna na Naxu a v divadelní praxi

    Straussova a Hofmannsthalova Ariadna na Naxu je vlastně opera o opeře. Všemožné aspekty vzniku i realizace uměleckého díla líčí s mozartovsky kousavou hravostí, hudba je to okouzlující svojí rafinovaností – prostota evokovaná skromným obsazením orchestru je klamná. Richard Strauss po grandiózním Rosenkavalierovi zkomponoval brilantní hříčku s komorním orchestrem, jejíž mnohoznačnost a pestrost je dnešku velmi blízká. Christine Schäfer, Daniela Fally, komedianti, foto…

  • , ,

    Žena bez stínu plná světla

    Chcete-li projít z jednoho světa do druhého, musíte najít dveře. Není to těžké, proudí-li jimi světlo. Žena bez stínu ve Wiener Staatsoper je nesená právě tím, co jí nechybí, tedy světlem.

  • , ,

    Mahagonny lyrická, jemná a ironická

    Třem zločincům na útěku selže auto. Rozhodnou se tedy z nouze zůstat na místě a založit ráj na zemi. Totiž město Mahagonny, které stojí v cestě lidem, kteří se vracejí z Aljašky se spoustou vydělaných peněz. V Mahagonny se nabízejí všechny způsoby, jak peníze hloupě utratit, a není třeba se bát ani zákona. Zločin tu existuje pouze jediný: žádné peníze nemít.…

  • , ,

    Mafiánská fraška Z mrtvého domu

    Perfektní hudební nastudování a režie, nad níž i přes mnohá pozitiva visí také množství otazníků, často i velmi nepříjemných. Tak by se dala ve stručnosti shrnout včerejší premiéra Z mrtvého domu ve Vídeňské státní opeře. Alexandru Moisiuc (Placmajor) © Wiener Staatsoper / Michael Pöhn

  • , ,

    Italka v Alžíru a v tradičním balení

    V Alžíru se ženy rodí jen proto, aby trpěly, zatímco Italky svým partnerům dávají spíš zabrat. Střety různých kultur nejsou dráždivým tématem až dnes, inspirovaly i Gioachina Rossiniho k jedné z jeho nejzdařilejších komických oper. Vesselina Kasarova (Isabella), © Wiener Staatsoper / Michael Pöhn

  • , ,

    Fidelio, čili zlatý operní standard

    Je dobré si občas oprášit operní klasiku. Fidelio ve Wiener Staatsoper, Waltraud Meier v titulní roli a režisér Otto Schenk tvoří pro takové účely neodolatelnou kombinaci. Robert Dean Smith (Florestan), Waltraud Meier (Leonore),© Wiener Staatsoper / Michael Pöhn

  • ,

    Káťa Kabanová mezi mrakodrapy

    Káťa Kabanová se ve Vídeňské státní opeře ocitla inscenačně v New Yorku, hudebně někde na hranici sedmého nebe.

  • ,

    Ring na Ringu – poznámky k inscenaci

    Nad inscenační stránkou Prstenu Nibelungova ve Wiener Staatsoper jsem pociťoval od samého počátku silné rozpaky a nevěděl si s ní rady. S přibývajícími večery se tento pocit zmírňoval, ale přece jen nezmizel úplně. Přes řadu dobrých momentů působila inscenace nedopracovaně a chyběla jí poezie, útočila spíš na rozum než na city.

  • ,

    Soumrak bohů – poslední večer Prstenu

    Závěrečné drama nibelunského cyklu dirigoval tvůrce hudebního nastudování Franz Welser-Möst. Zvuk orchestru pod jeho energickým vedením o něco málo zprůzračněl.