Sezname, otevři se. Alfa, omega a jeden pevný bod
27. 6. 2014, 8.50 | Boris Klepal

Sezname, otevři se. Foto Martin Popelář
Vnímáme svět skrze seznamy písmen, slov, pojmů, vjemů a míst. Umíme jej popsat i procítit, jsme jeho součástí, ale stále hledáme pevný bod, odkud jej můžeme pozorovat. To je první dojem, který ve mně zanechal Martin Smolka svojí novou operou a zároveň poctou Umbertu Ecovi Sezname, otevři se. Celý článek »
Máš mě rád? Máš mě ráda? Máš mě…
26. 6. 2014, 11.25 | Boris Klepal

Bernhard Lang: Re:igen, foto Martin Popelář
Re:igen (Rej) Bernharda Langa je hudební drama nejen podle názvu: je to opravdu divadelní hudba, dílo počítá s jevištěm. Pohrává si s trapností, opakovanými situacemi v malých obměnách, ale není monotónní. Předvídatelnost všech klišé vyřčených před sexem a po něm si můžeme nechat pro naše skutečné životy. Celý článek »
Nová hudba, nové divadlo, nový Lohengrin
30. 8. 2013, 23.29 | Boris Klepal
Pátek scénický je den, tak běž do divadla a nechoď k vodě ven. Ostravské dny byly včera věnovány scénickým projektům a provedly nás centrem Moravské Ostravy. Celý článek »
Ostravská Banda Only But Not The Lonely
27. 8. 2013, 0.58 | Boris Klepal
Ostravská banda včera na rozlehlý večer nebyla sama, výborní sólisté ale v podstatě jen podtrhli její perfektní výkon. Špičkový komorní ansámbl se předvedl v neměnné kvalitě při všech možných proměnách obsazení. Program byl bohatý, rozdělený na tři části, mezi skladbami renomovaných autorů se opět objevily kompozice studentů Ostravských dnů. Nastudování byla důkladná, v dirigování se střídali Petr Kotík, Ondřej Vrabec a Carl Bettendorf. Z velké části se též jednalo minimálně o české premiéry, ke každému číslu programu si tedy dovolím jen několik postřehů, většinou z prvního slyšení. Celý článek »
Ostravské dny 2013
23. 5. 2013, 15.22 | Boris Klepal
Velké orchestrální skladby – světové premiéry – soudobá opera – tanec – performance – maratón sólistů i elektronické hudby – nejnovější hudební trendy i návraty k začátkům avantgardy: to vše jsou letošní Ostravské dny. Mimořádnou událostí letošního bienále je hostování Philipa Glasse a jeho ansámblu, který do České republiky zavítá poprvé. Glass bude provedení pionýrského díla Music in Twelve Parts (1971–1974) sám řídit.
Ostravská banda na Pražské jaro!
1. 5. 2013, 17.58 | admin
Pražské jaro je náš nejznámější festival vážné hudby – národní poklad stejně jako tradicí zatěžkaný moloch. Kus čerstvého povětří by do něj mohla přinést Ostravská banda pod vedením Petra Kotíka, ale potřebuje na to přispět. Banda funguje na principu jednotlivých unikátních projektů, které je nutné finančně pokrýt, a festivalový honorář nestačí ani na náklady. Bohužel se také zadrhla jednání se sponzory. Ostravská banda je špička v interpretaci soudobé hudby a na Pražském jaru bych ji viděl opravdu rád, proto sdílím její prosbu o finanční pomoc. Poskytnout ji můžete prostřednictvím serveru hithit, nebojte se částek velkých, ale ani malých – každá koruna je dobrá. Koncert je naplánován na 31. května 2013 v Divadle Archa. Na programu jsou skladby Petra Cíglera, Tristana Muraila, Petra Kotíka a György Ligetiho.
Petr Kotík: Zdeněk Bakala & intelektuální život v České republice.
4. 1. 2013, 8.47 | Boris Klepal
Trávím většinu času mimo Českou republiku a až dnes se mi dostaly do ruky tři články o Zdeňkovi Bakalovi, které vyšly v srpnu 2012 v časopise Reflex („Nejbohatší dámský krejčí v Česku. I to je Zdeněk Bakala“; „Bakalova černá stavba“ a „Privatizace Václava Havla“). Byl jsem překvapen. Co mě překvapilo, byl počet tří článků k útoku na jednu osobu (snad by stačil jeden) a též absence třeba jen zdánlivé objektivity. Ale to je zřejmě styl psaní v časopisu Reflex. Myslím, že by bylo na místě na články reagovat, ne že by Zdeněk Bakala potřeboval zrovna mě k takovému komentáři. Chtěl bych udělat několik poznámek ke kultuře a mentalitě, která v Čechách dává vznik takovýmto článkům.
Velká sóla a virtuozita dneška
5. 11. 2012, 16.24 | Boris Klepal
Koncert pro klavír a orchestr Johna Cage zahájil večer věnovaný velkým kompozicícm pro sólové nástroje. Vlastně jsem na rozpacích, co o koncertu napsat kromě toho, že to byl zážitek naprosto strhující a ojedinělý po stránce dramaturgie i provedení.
Změny, improvizace a Infinito nero
1. 11. 2012, 6.21 | Boris Klepal
Z festivalového programu se po průletu hurikánu Sandy stala tak trochu „music of changes“, především z hlediska organizace. Do Bohemian National Hall se nedokázali dopravit členové Talujon Percussion, takže se musel dávat narychlo dohromady náhradní program – alespoň částečně. V ohrožení se také ocitlo uvedení opery Petra Kotíka Many Many Women, protože Paula Cooper Gallery zůstala bez proudu, takže je potřeba najít náhradní prostor. Doufejme, že se to podaří – uvedení tohoto pětihodinového opus magnum patří ke klíčovým událostem festivalu.