Tag: Moravský podzim

  • ,

    Umění fugy jako obraz dnešního světa

    Bachovo Umění fugy je natolik komplikovaná partitura, že už každý pokus ji zahrát je svým způsobem troufalost. Düsseldorfský balet ji tanečně ztvárnil s citem, úctou i špetkou ironie – bylo to výborné představení.

  • Novinka Ivána Eröda mezi klasiky

    O slavnostní charakter zahajovacího koncertu festivalu Moravský podzim se postaralo ze všeho nejvíc uvedení klarinetového koncertu Ivána Eröda, který měl světovou premiéru 2. října 2011, a výborný výkon sólistky.

  • , ,

    Jana z Arku na hranici kýče

    Uzavřít festival něčím velkolepým je snaha pochopitelná, zničit kvůli tomu špatnou inscenací oduševnělé dílo už je pochopitelné o dost méně. Oratorium Jana z Arku na hranici zpracovává velké téma velkými hudebními prostředky, jeho podstata je však intimní, což Stanislav Moša ve svém scénickém pojetí úplně ignoroval. Je to tím větší škoda, že hudební úroveň večera…

  • Slova kříže a Sophia Jaffé

    Konečně zazněl na Moravském podzimu skutečně festivalový, to jest slavnostní koncert. Postarala se o to nejen účast České filharmonie a vynikající houslistky Sophie Jaffé, ale hlavně světová premiéra houslového koncertu Slova kříže, napsaného na objednávku festivalu.

  • Porody, vrtochy, ale jinak v pořádku

    Koncert Filharmonie Brno nakonec dopadl velmi dobře, i přes zoufalý začátek. Sólistovi plánované Dormanovy Frozen in Time pro perkuse a orchestr Martinovi Grubingerovi rodila žena, skladba byla ale adekvátně nahrazena Klavírním koncertem Witolda Lutosłavského, navíc výborně zahraným. Skrjabinova Božská báseň na závěr byla rovněž výborná a myslím, že většina posluchačů na mizerný úvod ještě během…

  • Dekadentní Brahms, povznášející Schönberg

    Arditti Quartet je těleso, které si dobylo vynikající renomé svými interpretacemi hudby 20. století, nebo lépe řečeno hudby současné. Bylo proto velmi zvláštní, že do svého programu zařadili (posíleni ještě o violu a violoncello) Brahmsův Smyčcový sextet č. 1 B dur. A já si taky dovolím začít reflexi jejich koncertu netradičně odprostřed.

  • Komorní zážitek z Litvy

    Litevský komorní orchestr je pro BFP (běžného Frantu posluchače) asi stejně lákavé téma jako přednáška o prvocích na Antarktidě. Litevci ale přijeli s výborným programem a ještě k tomu dobře hráli. Kdo se nechal odradit předem, připravil sám sebe o hudební zážitek, jaký nepřichází denně.

  • Od Haydna až k opilým námořníkům

    Jak vypadá kultivovaná zábava nám předvedl Afflatus Quintet, jehož nejslavnějším členem je Radek Baborák. Ostatní členové souboru za ním ale nijak nezaostávají – Afflatus Q je komorní sdružení špičkové úrovně co se týká schopností jednotlivců i jejich souhry.

  • ,

    Zpěváčci z Vídně pěli tak bídně

    Jeden z nejslavnějších chlapeckých sborů na světě, ne-li nejslavnější, vysloveně zklamal. Pokud někdo čekal, že nijaký repertoár bude ospravedlněn fantastickým provedením, zklamal se – Wiener Sängerknaben zanechali dojem matný až špatný.

  • Dvojčata u klavíru a nějaké to duchovno

    Klavírní duo dvojčat De Stefano asi nikomu nic neříkalo, repertoár také – alespoň částečně – nepatřil k těm často obehrávaným. Oba bratři hráli jako jeden, zvuk klavírů byl nerozeznatelný, stejně jako technika a úhoz. Dekadence se konala spíš naruby, tedy nahoru. Světský La Valse (Ravel) zazněl bez frivolnosti, spíš upozorňoval na pomíjivost a marnost pozemské…