• ,

    Lada, Švejk, Foglar: pole literární i válečná

    Dnes je tomu právě padesát sedm let, co zemřel Josef Lada. Z toho se dá hudební pořad vykřesat dost těžko, ale úskokem přes Švejka se to přece jen povedlo. A navíc jsem si přes autora švejkovské opery Roberta Kurku vzpomněl na Evžena Zámečníka – snad nejvtipnějšího českého skladatele.

  • , ,

    Václav Talich. Jeden osud, jedna válka, jedny dějiny

    Historik Jiří Křesťan uvádí svou knihu o Václavu Talichovi popisem shromáždění v Obecním domě v Praze, které se konalo 12. července 1942, měsíc a půl po atentátu na Heydricha. Ministr školství Emanuel Moravec na něm uděloval Národní ceny pracovníkům v kultuře. Byli mezi nimi mnozí dnes zapomenutí umělci, ale také malíř Karel Svolinský nebo režisér Otakar Vávra a dirigent Václav Talich. Proč…

  • ,

    Rudolf Friml: americký sen z Prahy

    Chudý, ale nesmírně talentovaný hoch studoval na pražské konzervatoři u Antonína Dvořáka, doprovázel Jana Kubelíka na americkém turné, v Americe se také usadil a svým skladatelským uměním proslavil, zbohatl, jeho melodie zlidověly a hrají se s oblibou dodnes. Byl by to pěkný námět na operetu, jen už by ji musel napsat někdo jiný než Rudolf Friml – zřejmě jeden z nejhranějších skladatelů,…

  • Živý záblesk starých časů. Glagolská mše na Stadionu

    Žánrově otevřenější posluchači byli v sobotu v Brně postaveni před Sofiinu volbu. V hale na Vodově koncertoval Herbie Hancock, a zároveň končil festival Janáček Brno provedením Glagolské mše. Nebylo to ovšem jen tak ledajaké provedení, ale opakování světové premiéry se stejnou sestavou účinkujících těles, ve stejném sále, se stejnými varhanami a v původní verzi. Výjmečná to byla událost, výjimečný byl…

  • ,

    Petr Hapka, panna, netvor a pozemská pokušení

    Autor hitů jako Levandulová a S cizí ženou v cizím pokoji, lev salónů, umělec života, znalec dobrého pití a žen, který už je teď v lepším světě se svými kolegy, kteří ho tam předešli. Tolik klišé si nedávno zesnulý Petr Hapka nezasloužil, byť s nimi sám uměl zacházet velmi dovedně. Ale těch nápadů, co měl! Ty by mu možná záviděl…

  • , ,

    Jejich pastorkyňa. Festivalový propadák ze Zagrebu

    Každé publikum si musí svoje trápení přestát – bohužel i během festivalu Janáček Brno 2014. Její pastorkyňa v nastudování Chorvatského národního divadla ze Zagrebu byla utrpením, které jsem se rozhodl ukončit dobrovolným odchodem z tohoto divadelního světa již po druhém dějství.

  • , ,

    Kultura, primátoři a Brno v posledním čtvrtstoletí

    Co se stalo s Brnem a kam se v něm posunula kultura za posledních 25 let, tedy od Sametové revoluce. Který primátor za to všechno nejvíc může. Co by mělo dělat vedení nové. Na anketu MF Dnes, která dnes vyšla jako příspěvek ke komunálním volbám, jsem odpovídal přibližně před měsícem. Povolební vyjednávání a tahanice o předání funkcí na radnicích způsobily zpoždění,…

  • , , , ,

    Česká hudba ve světě i doma

    Přehled významných uvedení českých skladeb v zahraničí a světové premiéry českých skladeb u nás jsou obsahem nového webu. Ten je součástí aktivit Hudebního informačního střediska. Web je ve fázi vzniku, takže na vás máme dvě následující prosby:

  • ,

    Nešťastná manželství, bouře a tragické konce

    Před dvěma dny začal festival Janáček Brno premiérou opery Věc Makropulos v nastudování Marka Ivanoviće a režii Davida Radoka. Do programu festivalu se ale bohužel letos nedostala ani jednou Káťa Kabanová, od jejíž světové premiéry právě dnes uplynulo 93 let.

  • ,

    Chovanština: velká politika ve velké opeře

    Člověk přijede do Vídně, vejde do opery a najednou je v Rusku. S pochybujícími dušemi, se vší krvavou politikou, opilými vojáky, náboženským fanatismem, lpěním na slavné minulosti i rozlehlostí času. To všechno v sobě skrývá hudební nastudování opery Chovanština Modesta Petroviče Musorgského.