Petr Hapka, panna, netvor a pozemská pokušení

Autor hitů jako LevandulováS cizí ženou v cizím pokoji, lev salónů, umělec života, znalec dobrého pití a žen, který už je teď v lepším světě se svými kolegy, kteří ho tam předešli. Tolik klišé si nedávno zesnulý Petr Hapka nezasloužil, byť s nimi sám uměl zacházet velmi dovedně. Ale těch nápadů, co měl! Ty by mu možná záviděl nejen Johannes Brahms, který pokukoval po vedlejších tématech Dvořákových symfonií, ale i Antonín Dvořák sám.

“Lennon s McCartneym nepatřili k autorům, kteří své nové písně buď okamžitě hrají nebo okamžitě zapomínají. (Jako třeba Petr Hapka. Například dávné melodie svých dětských televizních písniček si nezapamatoval a notový záznam i nahrávky s Matuškou se ztratily.),” poznamenal v jednom ze svých komentářů➚ před deseti lety Jiří Černý. Zdá se mi, jako by v té poznámce byl zakódován celý Petr Hapka (13. 5. 1944 – 25. 11. 2014), jeho vztah k životu i tvorbě. I bez bulvárních historek a šťourání v soukromí je už z jeho hudby poznat, že myslel a snad i žil hlavně dopředu. Nečiší z ní žádné velké plány ani systém; okamžité nápady, které umožňují vyřešit zlomová místa a posunout celou věc dál, se ale rojí jeden za druhým. Petr Hapka byl muzikant od Boha, který se svým nadpozemským talentem proflinkal. Snad ho pečlivá a piplavá skladatelská dřina nebavila, možná měl příliš rád požitky tohoto světa – nevím, neznal jsem ho. Co teď záleží na tom, že se pro samé nápady nedostal k důslednější práci? Obraz Doriana Graye, kterým dnešní matiné končí, napsal pro Hanu Hegerovou, když mu bylo sedmnáct let. Úvodní Pohrdání (zpověď herečky) zpívá rovněž Hana Hegerová a její počáteční slova “utek mi za plentu kus mýho talentu” by mohla být jako poznámka pod čarou u většiny věcí, které Petr Hapka složil. Nejvíc to nakonec bylo filmové hudby, snad ke stovce filmů a nějakým seriálům navíc. I to je důvod, proč hlavní část matiné dnes tvoří film Juraje Herze Panna a netvor, kterého jsem se bál už jako dítě a nostalgicky mě z něj mrazí dodnes. Pány kluky, Krakonoše a lyžníky, Tisícročnou včelu, Hanele nebo Krávu si pusťe sami.

Hvězdná noc, Vincent van Gogh, 1889
Hvězdná noc, Vincent van Gogh, 1889


Comments

3 responses to “Petr Hapka, panna, netvor a pozemská pokušení”

  1. Aleš Březina avatar
    Aleš Březina

    Konečně chytrý a přesný text o Petru Hapkovi, díky, Borisi.

  2. Josef Herman avatar
    Josef Herman

    No,s tím Dvořákem jste to přehnal. Jde nejen o nápady, ale také o jejich kvalitu.

  3. hawran avatar
    hawran

    +1

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *