Dnes je tomu právě padesát sedm let, co zemřel Josef Lada. Z toho se dá hudební pořad vykřesat dost těžko, ale úskokem přes Švejka se to přece jen povedlo. A navíc jsem si přes autora švejkovské opery Roberta Kurku vzpomněl na Evžena Zámečníka – snad nejvtipnějšího českého skladatele.

Josef Lada (17. 12. 1887, Hrusice – 14. 12. 1957, Praha) sice mezi svými divadelními pracemi vytvořil i výpravu k Prodané nevěstě, ale jeho hudební vkus si podle toho netroufám soudit. Naprosto neodmyslitelně je ale spojen s románem Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Jako jeho ilustrátor vytvořil jednotlivým postavám typy, které jsou u nás dnes pokládány za zákon. Existují sice zapomenuté filmy s Karlem Nollem, Sašou Rašilovem či loutková verze Jiřího Trnky, pravý český Švejk ale vypadá jako ten Ladův a přes to nejede vlak. Nakonec i nejpopulárnější filmová adaptace Karla Steklého s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli se Ladových kreseb drží jako děcko máminy košile. Její popularita – navzdory tomu, že hloupě bagatelizuje román na sled humorných historek – zpětně legitimizuje Ladovy kresby, čímž se výtvarná podoba českého Švejka ocitla v začarovaném kruhu. Jediná výjimka, o které vím, je vydání z roku 2008, které ilustroval Petr Urban. Nejsem žádným ctitelem jeho humoru ani kreseb, podezírám vydavatele z trapné inspirace Urbanovými pivními vtipy a Petr Urban se svého úkolu nijak invenčně nezhostil, ale nakonec z toho byl přece jen neobvyklý počin – jediný Švejk bez Lady. Samozřejmě, že jediný u nás, v cizojazyčných vydáních už to přece jen tak automatické není.

Dnešní matiné jsem tedy věnoval suitě z opery Good Soldier Schweik (1956) amerického skladatele Roberta Kurky. Byl to především samouk, krátce ho učil Darius Milhaud, což je slyšet, patrný je i vliv Kurta Weilla. Hudba je to chytlavá, promíchaná s populárními vlivy, s předlohou si dobře rozumí. Kurkovu suitu jsem obklopil dvěma díly brněnského skladatele Evžena Zámečníka (*5. 2. 1939), kterého mi Kurkova hudba svojí náladou a zvukem dechových nástrojů vyvolala. Evžen Zámečník napsal dětskou operu Ferda Mravenec, na jejíž představení si dodnes v dobrém vzpomínám, operního tvaru se dočkal i Ferdův kamarád Brouk Pytlík. Zámečník je těsně svázaný s dechovou kapelou Brno Brass Band – a já jsem rád, že se do letošních českých matiné dostane dechovka alespoň v této kultivované podobě. Na začátku matiné si poslechneme Zámečníkovu kompozici Bitva u Slavkova a po švejkovské suitě to bude Foglariana. Vzpomněl jsem si při ní na Zámečníkův muzikál Rychlé šípy, který jsem bohužel neviděl – než jsem se na něj vypravil, představitelé hlavních rolí začali mutovat.