Category: Hudba

  • ,

    Ivana Rusko, Aleš Janiga a pěkný začátek i konec

    „Tak ten večer nakonec pěkně skončil,“ podotkl kdosi, když jsme po společném recitálu Ivany Rusko a Aleše Janigy seděli v kavárně Tungsram. Oba zpěváci byli výborní a během večera zlomili vaz, takže jsme podle pravidel šli nejdřív Ke všem čertům a teprve posléze pokračovali dál.

  • ,

    Nevěsta prodaná do celého světa

    Před sto devadesáti lety se narodil Bedřich Smetana (2. 3. 1824 – 12. 5. 1884), takže program dnešního matiné je jasný. Bez experimentů a dlouhých úvah bude znít Prodaná nevěsta. Protože jsem ale k matiné v rámci Roku české hudby sliboval i nějaké ty světové souvislosti, budeme ji poslouchat v ruštině. Nádhernou nahrávku diriguje Kirill Kondrašin.

  • , ,

    Tahle Platée není pro škaredý

    Jupiter a Juno jako Karl Lagerfeld a Coco Chanel? Vítejte ve světě barokní opery pro současné angažované divadlo. Robert Carsen udělal z operně-taneční komedie Platée Jeana-Philippa Rameaua krutě vypointovanou satiru.

  • ,

    Symfonické básnění Svatopluka Havelky

    Dnes slaví svátek Svatopluk, což by mohlo svádět k tématu Velké Moravy, jejíž nejvýznamnější panovník se právě tak jmenoval. Mohli bychom se taky poohlédnout za repertoárem mužského sboru Svatopluk ze Žďáru nad Sázavou, který byl po velkomoravském knížeti pojmenován v roce 1863 a od té doby působí s přestávkami dodnes. Nicméně na základě chabé jmenné asociace se skladatelem pro dnešní…

  • ,

    Mozart jako zrcadlo dneška, ne jako záplata

    V sobotu jsem se díval v Digital Concert Hall na koncert Berlínských filharmoniků s Mitsuko Uchidou, dirigoval Simon Rattle. Nechci se pouštět do kritik videopřenosů, ať už jsou jakkoliv zdařilé. Jen se mi připomněla věc, kterou v sobě nosím prakticky pořád a občas vybublá na povrch. Na programu první poloviny byl Mozartův Klavírní koncert č. 18 B dur (K 456)…

  • ,

    V nový život, pohádkový, romantický

    V roce 1862 se v Malypetrově ústavu v Praze sešla ustavující valná hromada tělocvičného spolku Sokol. Stalo se tak 16. února a pro dnešek se z této události tedy stává pěkný oslí (nebo snad oslovský) můstek k Josefu Sukovi, který v roce 1919 věnoval Sokolu svůj slavnostní symfonický pochod V nový život.

  • Klimasara, Bugala a SWOMP – bicí, bicí a ještě trochu bicích

    Ze tří koncertů Festivalu bicích nástrojů na JAMU jsem slyšel dva, konečně jsem se díky tomu taky dostal do zrekonstruovaných sklepních prostor, kde Katedra bicích nástrojů sídlí. Vedle kriminálů pod Špilberkem, kostnic a různých hospod se mi to zdá jako jedno z mála využití brněnského podzemí, které má opravdu nějaký smysl. Klenbový sál, kde se hrálo v úterý,…

  • ,

    Jakobín, revoluce a obrození v Čechách

    V České televizi momentálně běží seriál F. L. Věk, před dvěma sty šedesáti jedna lety se narodil nakladatel Václav Matěj Kramerius (9. 2. 1753 – 22. 3. 1808). Do doby, kdy u nás probíhala první fáze národního obrození a světem třásla Velká francouzská revoluce, se podíváme s operou Antonína Dvořáka Jakobín.

  • ,

    Škroup, Wagner, Verdi a hudba nejen pro národ

    František Škroup žije v povědomí jako autor písně Kde domov můj, která se stala českou hymnou dávno před vznikem Československa. Jeho singspiel Dráteník bývá označován poněkud nadneseně za první českou operu, poprvé byl uveden před sto osmdesáti osmi lety – to je důvod, proč jsem si na Škroupa vzpomněl právě teď. Dnes si troufnu tvrdit, že František…

  • ,

    Rusalka ve Vídeňské státní opeře – pohádka, tragédie, psycho

    Nová vídeňská inscenace Rusalky má většinu, ne-li veškerou poezii zakletou v hudbě. Nastudování Jiřího Bělohlávka nejen vytvářelo hudební základ, což je u opery jaksi samozřejmé, ale především bylo podmanivě inspirativní a říkalo všechno, co se obrazem říct nedá. Bělohlávek debutoval ve Vídeňské státní opeře se zaslouženým a jednoznačným úspěchem. Expresivní inscenace Svena-Erica Bechtolfa je v hudbě uzavřená, zaklíněná mezi dramatem…