Tag: Rok české hudby

  • ,

    Nevěsta prodaná do celého světa

    Před sto devadesáti lety se narodil Bedřich Smetana (2. 3. 1824 – 12. 5. 1884), takže program dnešního matiné je jasný. Bez experimentů a dlouhých úvah bude znít Prodaná nevěsta. Protože jsem ale k matiné v rámci Roku české hudby sliboval i nějaké ty světové souvislosti, budeme ji poslouchat v ruštině. Nádhernou nahrávku diriguje Kirill Kondrašin.

  • ,

    Symfonické básnění Svatopluka Havelky

    Dnes slaví svátek Svatopluk, což by mohlo svádět k tématu Velké Moravy, jejíž nejvýznamnější panovník se právě tak jmenoval. Mohli bychom se taky poohlédnout za repertoárem mužského sboru Svatopluk ze Žďáru nad Sázavou, který byl po velkomoravském knížeti pojmenován v roce 1863 a od té doby působí s přestávkami dodnes. Nicméně na základě chabé jmenné asociace se skladatelem pro dnešní…

  • ,

    V nový život, pohádkový, romantický

    V roce 1862 se v Malypetrově ústavu v Praze sešla ustavující valná hromada tělocvičného spolku Sokol. Stalo se tak 16. února a pro dnešek se z této události tedy stává pěkný oslí (nebo snad oslovský) můstek k Josefu Sukovi, který v roce 1919 věnoval Sokolu svůj slavnostní symfonický pochod V nový život.

  • ,

    Jakobín, revoluce a obrození v Čechách

    V České televizi momentálně běží seriál F. L. Věk, před dvěma sty šedesáti jedna lety se narodil nakladatel Václav Matěj Kramerius (9. 2. 1753 – 22. 3. 1808). Do doby, kdy u nás probíhala první fáze národního obrození a světem třásla Velká francouzská revoluce, se podíváme s operou Antonína Dvořáka Jakobín.

  • ,

    Škroup, Wagner, Verdi a hudba nejen pro národ

    František Škroup žije v povědomí jako autor písně Kde domov můj, která se stala českou hymnou dávno před vznikem Československa. Jeho singspiel Dráteník bývá označován poněkud nadneseně za první českou operu, poprvé byl uveden před sto osmdesáti osmi lety – to je důvod, proč jsem si na Škroupa vzpomněl právě teď. Dnes si troufnu tvrdit, že František…

  • ,

    Ervín Schulhoff a strašidlo pro Evropu i svět

    Před devadesáti lety se Petrohrad změnil na Leningrad. To by jednoduše vytvořilo můstek k Symfonii č. 7 Dmitrije Šostakoviče zvané Leningradská, ale tu pro dnešek nechme být a podívejme se spíš na ty, kdo tuto změnu provedli.

  • ,

    Iša Krejčí, Lord Berners a nový klasicismus

    Možná se vám teď bude zdát, že s tím Rokem české hudby pořád otravuju, ale řekl jsem si, že bych ho mohl v rámci nedělních matiné zkusit naplnit jakýmsi svébytným obsahem. Ne, že bych nevěřil našim orchestrům a operám, ale stejně to zkusím. Česká hudba by se tedy měla objevovat přednostně, ale většinou pokud možno v konfrontaci se světovým…

  • , , ,

    Maria di Rohan, oroduj za nás

    Jsem poslední, komu by záleželo při tvorbě hudební dramaturgie na vlasteneckých motivacích. Jiná věc ovšem je, že když si svoje domácí autory nebudeme hrát sami, nejspíš to za nás nikdo neudělá. Janáčkova opera chystá na konec ledna premiéru Donizettiho opery Maria di Rohan a mně pořád vrtá hlavou, koho a proč to vlastně napadlo.

  • ,

    Do roku a do výročí české hudby

    Čtyřkové letopočty jsou již tradičně označovány za Rok české hudby – letos do něj tedy vstupujeme zase. Trojice Smetana (1824–1884) – Dvořák (1841–1904) – Janáček (1854–1928) se sejde výročími narození i úmrtí, což je dobrá příležitost pro línou dramaturgii, uvádění neuváděných děl i vypisování žádostí o granty. Město Brno navíc vyhlásilo letošní rok Rokem Leoše Janáčka, tak jsem zvědavý, čím vším…