Čtyřkové letopočty jsou již tradičně označovány za Rok české hudby – letos do něj tedy vstupujeme zase. Trojice Smetana (1824–1884) – Dvořák (1841–1904) – Janáček (1854–1928) se sejde výročími narození i úmrtí, což je dobrá příležitost pro línou dramaturgii, uvádění neuváděných děl i vypisování žádostí o granty. Město Brno navíc vyhlásilo letošní rok Rokem Leoše Janáčka, tak jsem zvědavý, čím vším se to v praxi projeví. Třeba v Janáčkově divadle začnou hrát jeho opery nebo tak něco.

Líná dramaturgie dnešního matiné zůstane u tří koryfejů české hudby, konkrétně u jejich komorní tvorby. Nejdříve si poslechneme Vzpomínky na Čechy ve formě polek, op. 13 Bedřicha Smetany. Potom se přesuneme k Antonínu Dvořákovi a poslechneme si jeho Sonatinu G dur op. 100 pro housle a klavír – hrají Bohuslav Matoušek a Petr Adamec. Sonata 1. X. 1905 „Z ulice“ Leoše Janáčka je věnována Františku Pavlíkovi, který byl zabit rakouským vojákem při demonstraci na podporu české univerzity v Brně. Stalo se to před vchodem do Besedního domu, datum je v názvu skladby. Hraje Fazil Say, který je pro tuto sezónu sólistou Filharmonie Brno. A aby dramaturgie nebyla úplně nejlínější, ale jen pohodlná, přidal jsem ještě Fantazii a toccatu Bohuslava Martinů H. 281, jak ji nahrál Rudolf Firkušný.