Nad inscenační stránkou Prstenu Nibelungova ve Wiener Staatsoper jsem pociťoval od samého počátku silné rozpaky a nevěděl si s ní rady. S přibývajícími večery se tento pocit zmírňoval, ale přece jen nezmizel úplně. Přes řadu dobrých momentů působila inscenace nedopracovaně a chyběla jí poezie, útočila spíš na rozum než na city.

Závěrečné drama nibelunského cyklu dirigoval tvůrce hudebního nastudování Franz Welser-Möst. Zvuk orchestru pod jeho energickým vedením o něco málo zprůzračněl.