
Starý muž křičí na mraky. Peter Grimes v Brně, foto Marek Olbrzymek
31. 12. 2021, 10.32 | Boris Klepal
Starý muž křičí na mraky. Peter Grimes v Brně, foto Marek Olbrzymek
30. 11. 2014, 11.15 | Boris Klepal
Žánrově otevřenější posluchači byli v sobotu v Brně postaveni před Sofiinu volbu. V hale na Vodově koncertoval Herbie Hancock, a zároveň končil festival Janáček Brno provedením Glagolské mše. Nebylo to ovšem jen tak ledajaké provedení, ale opakování světové premiéry se stejnou sestavou účinkujících těles, ve stejném sále, se stejnými varhanami a v původní verzi. Výjmečná to byla událost, výjimečný byl i samotný zážitek.
16. 12. 2013, 8.46 | Boris Klepal
Magdalena Kožená, Simon Rattle a rozmazaný Michael Schade, foto Boris Klepal
Finále Příhod lišky Bystroušky a Mahlerova Píseň o zemi – pochopení věčné obnovy života a touha po opojení provázaná s vědomím smrti. Matiné Vídeňských filharmoniků vedených Simonem Rattlem spojilo dva myšlenkové a hudební světy, které si nejspíš běžně nespojíme. Je zdravé se občas podívat, v jakých souvislostech se ocitá na světových pódiích Leoš Janáček. U nás je jeho hudba stále považována za cosi zvláštního, složitého, nezařaditelného. Někdy se mi zdá být dobrý jen jako marketingové jméno pro vývoz, které si přitom neumíme naplnit obsahem a přijmout je za svoje. Položit nostalgickou scénu z hospody, kde starým kamarádům chybí farář, který teskní ve Stráni, následovanou osvícením Revírníka, a Mahlerovo nejniternější dílo, se přitom zdá tak samozřejmé, když to najednou někdo udělá. Celý článek »
5. 9. 2013, 7.59 | Boris Klepal
Včerejší Koncert pro Brno v Besedním domě bych vlastně neměl vůbec komentovat, protože ho ve spolupráci s Filharmonií Brno pořádal portál Brno – město hudby, na jehož tvorbě se podílím. Takže si většinu dojmů nechám pro sebe a jen se zmíním, že Magdalena Kožená zpívala Wolfovy a především Schubertovy písně bezvadně a doprovázel ji skvělý varhaník Christian Schmitt. Varhanní úpravy dodávaly písním nečekaný rozměr a napadlo mě, že ještě o něco stylovější frajeřina by byla úprava Schuberta pro harmonium. V úvodu zpívala „velká“ Kantiléna a na závěr společně s Koženou přípravka zvaná Sluníčka. Ta se od včerejška jmenuje Magdalénka, protože naše slavná mezzosopranistka převzala nad sborem, v němž kdysi začínala, záštitu. Je hezké, že to udělala ještě živá a při plném vědomí – má to opravdovou váhu a znamená to i pro sbor něco hmatatelného. Ostatně mizerných souborů s ukradenými jmény mrtvých hudebníků je na světě dostatek, jihlavská Filharmonie Gustava Mahlera by mohla vyprávět.
V brněnské MFDnes využili příležitosti a věnovali hudbě skoro celou stranu, především rozhovoru s prof. Alenou Veselou, která již dlouho usiluje o vybudování nového koncertního sálu v Brně. Byl jsem požádán o vyjádření k tématu, odpověděl dle zdvořilé žádosti na „maximální množství otázek“, navíc mě povzbudila věta „těším se na třeskutý materiál“. Bohužel tam z něj zbyly jen dvě nudné věty, takže jej publikuji aspoň zde. Celý článek »
27. 7. 2013, 22.35 | Boris Klepal
Dnes mají výročí úmrtí Antonio Vivaldi (1678–1741) a Johann Sebastian Bach (1685–1750), přepis některého z Vivaldiho koncertů z Bachovy pracovny se pro matiné nabízí sám od sebe. Nicméně jsem tuto možnost nechal být, od každého z nich jsem vybral jednu kantátu a vložil mezi ně Requiem Jana Dismase Zelenky. Virtuální koncert zahájí Vivaldiho Alla caccia dell’alme e de’cori (Na lovu duší a srdcí, RV 670), zpívá Philippe Jaroussky. Zelenkovo Requiem (ZWV 48) hraje Ensemble Baroque 1994 pod vedením Romana Válka, zpívají Helena Pellarová, Magdalena Kožená, Ladislav Richter, Michael Pospíšil a Český komorní sbor. Závěrečnou Bachovu kantátu Vergnügte Ruh! Beliebte Seelenlust! (Slastný klid! Drahá potěcha duše!, BWV 170) zpívá Andreas Scholl, Orchestre du Collegium Vocale řídí Philippe Herreweghe.
27. 5. 2013, 12.30 | Boris Klepal
Dirigent, cembalista, varhaník, pedagog, to všechno je Andrea Marcon. Výčet by nebyl úplný, kdybych nedodal to nejdůležitější – je to člověk, který miluje hudbu. Vřelý vztah má i k České republice – vystupoval u nás již několikrát. Letos přijíždí na Concentus Moraviae, kde s Venice Baroque Orchestra doprovodí Magdalenu Koženou. Den nato znovu veřejně rozezní a tím i zasvětí zrekonstruované barokní varhany v Doubravníku. Bude to jeho vůbec první sólový recitál u nás.
Jak jste se s Magdalenou Koženou potkali a jak začala vaše spolupráce?
Byla to producentka vydavatelství Deutsche Grammophon Marita Prohmann, která nás oba oslovila s myšlenkou společné práce na nahrávce věnované Händlovi. Pokud si správně vybavuji, setkali jsme se poprvé v roce 2006 při přípravě händlovského alba Ah! mio cor. Byl to začátek velmi mimořádné spolupráce.
Čím je pro vás Magdalena Kožená výjimečná, co ji odlišuje od jiných špičkových zpěvaček?
Pokaždé cítím, jak Magdalena naprosto splývá s tím, co zpívá. Je tak intenzivní, tak hluboce se ponoří do každého textu, do každého stylu. Vnímám to jako převtělení – ona sama se stává hudbou. To není nic běžného, i když intenzivní prožitek a zaujetí vidíme u mnoha jiných zpěváků. Ale u Magdaleny máte vždycky pocit, že jde o fyzickou záležitost, nejen intelektuální a duchovní. Když zpívá něco velmi smutného, máte pocit, že sama fyzicky trpí. Nejde jen o její hlas nebo o její intelekt – protože ona je samozřejmě mimořádně inteligentní zpěvačka – ale tato intenzita je extrémně provázaná s jejím tělem.
Celý rozhovor najdete na www.mestohudby.cz >
31. 3. 2013, 0.01 | Boris Klepal
Božíhodovým matiné nás bude provázet Magdalena Kožená. Na úvod si v jejím podání vyslechneme kantátu Georga Fridricha Händela O numi eterni (Ó věční bohové), druhou část tvoří Biblické písně Antonína Dvořáka.
27. 8. 2012, 6.13 | Boris Klepal
Festival Krajina hudby to je pár zábavných dní volna na konci prázdnin, víno i jiné pití, večery protažené k ránu a dlouhá cesta na kole z Brna do Telče. a taky hudba, abych nezapomněl.
14. 6. 2012, 6.49 | Boris Klepal
Veliké činy avantgardy, které se staly v Brně v Besedním domě a především na Kounicově ulici, proběhly v interpretaci autorů miniopery Věc Cage aneb Anály avantgardy dokořán jaksi mimochodem. Jsou součástí všedního dne Leoše Janáčka, který je ústřední postavou hudebně-dramatické kompozice Iva Medka, Aloise Piňose a Miloše Štědroně; posledně jmenovaný je rovněž autorem libreta.
2. 2. 2012, 9.11 | Boris Klepal
Kdo měl tu smůlu či drzost, že neviděl některý z koncertů Magdaleny Kožené s Collegiem 1704, má nyní možnost to částečně napravit: Barokní klenoty Magdaleny Kožené na webu České televize.