Motýl patří k nejkrásnějším tvorům světa, o tuto poctu se podle Pavla Eisnera dělí s kočkou a koněm. Madam Butterfly označil za nejsmutnější operu světa Leoš Janáček. Krása a smutek v ní kráčejí ruku v ruce. Celý článek »
Huď oslu na loutnu: osel slyší, ale kochání žádného nemá
Alfred Brendel, klavírista v kraji divů a za zrcadlem
1. 4. 2014, 17.41 | Boris Klepal
Ludwig van Beethoven: Sonáta č. 32 c moll, op. 111
Pokud chcete vědět, co Mozart, Beethoven a Schubert ve svých klavírních kusech doopravdy napsali, pusťte si nahrávky Alfreda Brendla. Někteří kritici označovali jeho hru za příliš rozumářskou a pedantickou, vycházel jim z toho jakýsi suchar. Já bych si takových sucharů vzal na pustý ostrov plnou bednu, stejně vždycky něčím překvapí. Celý článek »
Mackerras, Mozart a jedna malá vzpomínka
17. 11. 2013, 0.01 | Boris Klepal
Já vím, výročí Sametové revoluce, studenti a tak dále, ona toho stejně budou všechna média plná i beze mě. Připomeňme si tedy alespoň zde, že by se dnes dožil osmdesáti osmi let Charles Mackerras (1925–2010) – vynikající dirigent, jehož zásluhy o hudbu Leoše Janáčka asi nikdy nedoceníme. Dovolím si tady ještě připomenout, že vedle Janáčka byl jeho další a rovnocennou láskou Wolfgang Amadeus Mozart. Pro dnešní matiné jsem vybral Serenádu č. 9 D dur, K. 320 „Poštovní roh“, hraje Pražský komorní orchestr, sólo na poštovní roh Zdeněk Tylšar, řídí samozřejmě Charles Mackerras. Na závěr jsem připojil ještě interview z festivalu v Glyndebourne. Celý článek »
Car, tesař a Mackerras
23. 7. 2013, 16.36 | Boris Klepal
Letošní wagnerovský rok mi pěkně připomněl Tristan s Melchiorem a Flagstad. Nebudu si ale dál hrát na festival v Bayreuthu, i když jsem to původně měl tak trochu v úmyslu. Když jsem hledal nějakou pěknou inscenaci Bludného Holanďana, vzpomněl jsem si na jinou operu o lodích a Holandsku. Je komická, na léto mnohem vhodnější, jmenuje se Car a tesař. Ruský car Petr Veliký se inkognito učí stavět lodě a spletou si ho s ruským dezertérem (a naopak). Albert Lortzing si námět vypůjčil od Donizettiho a v postavě mimořádně natvrdlého a samolibého purkmistra van Betta vytvořil model pro komický bas devatenáctého století (a politickou figuru bez ohledu na dobu). Pokud vám připomene purkrabího z Jakobína, tak se nepletete, podobně jako při scéně nácviku oslavné kantáty.
Radostná vzpomínka na Janáčka
12. 8. 2012, 6.50 | Boris Klepal
Dnešní matiné je stejně stručné a hudebně koncentrované jako skladatel, jemuž je věnováno: před 84 lety zemřel Leoš Janáček.
Naděžda Kniplová osmdesátiletá
18. 4. 2012, 12.39 | Martin Bojda
Dnes se dožívá osmdesáti let jedna z největších českých pěvkyň 20. století a světových wagnerovských sopranistek své generace Naděžda Kniplová.
Příhody lišky Bystroušky mají 87 let
6. 11. 2011, 7.33 | Boris Klepal
Výročí prvního uvedení opery Příhody lišky Bystroušky je sice nekulaté, ale též neopomenutelné. Dnešní matiné tedy věnujme Leoši Janáčkovi, brněnské národní a zároveň mé nejmilejší opeře.
Kleinmeister Albert Lortzing
23. 10. 2011, 7.13 | Boris Klepal
Před pěknými 210 lety se narodil Albert Lortzing, jehož operní dílo sice nikdy nebylo na špici vývoje, ale bylo nesmírně populární a životnost nepostrádá dodnes. Proto mu věnujme dnešní matiné.
Leoš – Arnold – Pamela
18. 11. 2010, 22.28 | Boris Klepal
Společná vernisáž několika výstav se dnes odehrála v Janáčkově divadle. Zahajovací projevy honily tolik zajíců – vlastně osobností – najednou, že byl problém udržet je v paměti. Seznam výstav naleznete na webu NDB. Portrétní fotografie Leoše Janáčka zvětšené na velké formáty můžete obdivovat ve foyer. Možná jsou z nich lépe k pochopení pocity, které měl při prvním setkání s Janáčkem Max Brod.
