Výročí prvního uvedení opery Příhody lišky Bystroušky je sice nekulaté, ale též neopomenutelné. Dnešní matiné tedy věnujme Leoši Janáčkovi, brněnské národní a zároveň mé nejmilejší opeře.

Na začátek jsem zařadil milostnou scénu mezi Bystrouškou (Eva Jenisová) a Zlatohřbítkem (Hannah Minutillo). Následuje orchestrální suita z opery, scény Bystrouška vychovává a Bystrouščina smrt (pytlák Harašta – Ivan Kusnjer) a nakonec závěrečný monolog Revírníka, jak jej zpívá Thomas Allen. Hudební nastudování ve všech případech Charles Mackerras.

Příhodami lišky Bystroušky zahájilo 2. 10. 1965 provoz Janáčkovo divadlo, které si na takovou banalitu nepovažovalo za nutné nijak vzpomenout, vzpomeňme tedy za ně. Funkcionalisticky pojatou inscenaci podle vyprávění Miloše Štědroně přijala se značnou nevolí Mařa Stejskalová, legendární hospodyně u Janáčků: “A kde je ten les? Milostpán by vám to ukázal, vy hajzli!” Bystroušku nemá brněnská opera v současné době vůbec v repertoáru.