Zralé ženy, mladí chlapci a velká škola. Několik dní s Brigitte Fassbaender

10. 7. 2016, 3.18 | Boris Klepal

Vytvořit stejně dobře komediální roli prince Orlofského v Netopýrovi i paranoidní Klytaimnestru v psychologické tragédii Elektra chce celou ženu. Nebo aspoň dramatickou umělkyni. Brigitte Fassbaender patří mezi ty vyvolené, kterým ani jedna ze dvou extrémních poloh nedělala problémy. Vynikající německá mezzosopranistka se tento víkend zastavila v Praze, kde na festivalu Pro Art vedla mistrovský kurz. Celý článek »

Vítězové nad zákazem kouření a nad smrtí

15. 11. 2015, 0.01 | Boris Klepal

Touha přemoci smrt je pokušení, kterému je lidstvo vystaveno patrně od stejné chvíle, kdy se začalo smrti bát. A kdo nemá na smrt, ten dá zákaz kouření. Celý článek »

Anton Bruckner a jeho romantická věčnost

11. 10. 2015, 0.01 | Boris Klepal

Dnes uplynulo 119 let od chvíle, kdy zemřel Anton Bruckner. Vynikající symfonik, který ve svém díle obcházel Boží existenci ve stále těsnější blízkosti – snad po smrti i poznal, jak to s ní je doopravdy. A snad už za nikým nemusí chodit jako kdysi za rakouským císařem, kterého ve své naivitě prosil, aby nějak umlčel nechápavou a jízlivou kritiku. Celý článek »

Simon Rattle, věčný život, opojení a smrt

16. 12. 2013, 8.46 | Boris Klepal

Magdalena Kožená, Simon Rattle a rozmazaný Michael Schade, foto Boris Klepal

Magdalena Kožená, Simon Rattle a rozmazaný Michael Schade, foto Boris Klepal

Finále Příhod lišky Bystroušky a Mahlerova Píseň o zemi – pochopení věčné obnovy života a touha po opojení provázaná s vědomím smrti. Matiné Vídeňských filharmoniků vedených Simonem Rattlem spojilo dva myšlenkové a hudební světy, které si nejspíš běžně nespojíme. Je zdravé se občas podívat, v jakých souvislostech se ocitá na světových pódiích Leoš Janáček. U nás je jeho hudba stále považována za cosi zvláštního, složitého, nezařaditelného. Někdy se mi zdá být dobrý jen jako marketingové jméno pro vývoz, které si přitom neumíme naplnit obsahem a přijmout je za svoje. Položit nostalgickou scénu z hospody, kde starým kamarádům chybí farář, který teskní ve Stráni, následovanou osvícením Revírníka, a Mahlerovo nejniternější dílo, se přitom zdá tak samozřejmé, když to najednou někdo udělá. Celý článek »

Stravinskij, Gergijev a Pták ohnivák ze Salcburku

1. 12. 2013, 0.03 | Boris Klepal

Dnešní matiné obsahuje jedinou skladbu, je jí svita z baletu Pták ohnivák Igora Stravinského. Video pochází z festivalu v Salcburku z roku 2000, Vídeňské filharmoniky řídí Valerij Gergijev. Toho jsme v Brně mohli nedávno slyšet osobně, koncert to byl výborný, recenze Jana Špačka po zásluze oslavná, moje další reflexe sice dobře myšlená, ale v diskusi přesto částečně zneužitá. Pták ohnivák je ale, myslím, přijatelný bez výhrad. Celý článek »

K tanci i poslechu, v St. Louis i Vídni

24. 11. 2013, 0.44 | Boris Klepal

Dnešní matiné bude velmi oddechové, věnoval jsem ho totiž dvěma lidem, kteří by dnes měli narozeniny, ale především patří mezi otce populární hudby. Ten druhý dal dokonce určitému typu kapel – spojovaných dnes obecně s hospodami a pouličním hraním – jméno. Hlavním oslavencem dneška je Scott Joplin, který by se dnes dožil sto čtyřiceti pěti let a je přezdíván Král ragtimu. Jeho nejslavnější skladbou je bezpochyby Entertainer, ale ten v dnešním pořadu není. Pokud bez něj nemůžete být, pusťte si jej třeba na YouTube v některé z těch stovek verzí, co se tam povalují. Ragtime je pro Ameriku něco jako pro nás vídeňský valčík – ušlechtilá zábavná hudba –, ale jeho synkopovaný rytmus patří ke kořenům jazzu. Do Vídně se vrátíme s drobným epilogem, jenž slove Nussdorfer-Marsch a složil jej Josef Schrammel – tomu by dnes bylo sto šedesát jedna. Pravý vídeňský šraml má pevné složení narozdíl od dneška, kdy se tak říká kdečemu – typicky do něj patří dvoje housle, klarinet a šramlkytara, případně ještě šramlharmonika. Je to muzika, která patří ke staré Vídni stejně jako velké bílé kafe a Johannes Brahms, svůj šraml mají ostatně i Vídeňští filharmonici a nebojí se jej používat. Celý článek »

Mackerras, Mozart a jedna malá vzpomínka

17. 11. 2013, 0.01 | Boris Klepal

Já vím, výročí Sametové revoluce, studenti a tak dále, ona toho stejně budou všechna média plná i beze mě. Připomeňme si tedy alespoň zde, že by se dnes dožil osmdesáti osmi let Charles Mackerras (1925–2010) – vynikající dirigent, jehož zásluhy o hudbu Leoše Janáčka asi nikdy nedoceníme. Dovolím si tady ještě připomenout, že vedle Janáčka byl jeho další a rovnocennou láskou Wolfgang Amadeus Mozart. Pro dnešní matiné jsem vybral Serenádu č. 9 D dur, K. 320 „Poštovní roh“, hraje Pražský komorní orchestr, sólo na poštovní roh Zdeněk Tylšar, řídí samozřejmě Charles Mackerras. Na závěr jsem připojil ještě interview z festivalu v Glyndebourne. Celý článek »

Smetana má přednost

12. 5. 2013, 7.01 | Boris Klepal

Matky prominou – dnešní matiné není věnováno jejich dni, ale Bedřichu Smetanovi, který 12. května 1884 zemřel. Na programu jsou symfonické básně Hakon Jarl, Z českých luhů a hájůSmyčcový kvartet č. 2 d moll. Báseň inspirovanou tragédií dánského dramatika Adama Oehlenschlägera hraje Bavorský rozhlasový orchestr, Z českých luhů a hájů Vídeňští filharmonici, oba orchestry pod vedením Rafaela Kubelíka. Na závěr uslyšíme Smetanovo kvarteto.

Celý článek »

Devátá symfonie Franze Schuberta

4. 11. 2012, 2.54 | Boris Klepal

Devět symfonií bylo dlouho pokládáno za magický počet, jakési maximum, kterého může skladatel v životě dosáhnout. Vynechme dnes Beethovena i Novosvětskou – na pořadu je Symfonie č. 9 C dur, jak ji napsal Franz Schubert. Vídeňské filharmoniky diriguje Riccardo Muti.

Celý článek »

Mahler, a jeho symfonický Titán

28. 10. 2012, 5.23 | Boris Klepal

Pro dnešní matiné jsem vybral Symfonii č. 1 D dur Gustava Mahlera zvanou Titán – jiný důvod, než že jsem ji v pátek slyšel bezvadně provedenou, k tomu nemám. Vídeňské filharmoniky v Musikvereinu vede Leonard Bernstein.

Celý článek »