Tag: Leoš Janáček

  • ,

    Václav Talich – tvůrce zvuku České filharmonie

    Václav Talich je osobnost, které česká hudba vděčí za tolik věcí, že je možná lépe s malou nadsázkou říct, že mu vděčí za všechno. Ať už přímo jako interpretovi, nebo nepřímo v činnosti jeho žáků – za všechny stačí alespoň Charles Mackerras a Karel Ančerl. Dnes si připomínáme padesát tři let od Talichova úmrtí.

  • ,

    Ivana Rusko, Aleš Janiga a pěkný začátek i konec

    „Tak ten večer nakonec pěkně skončil,“ podotkl kdosi, když jsme po společném recitálu Ivany Rusko a Aleše Janigy seděli v kavárně Tungsram. Oba zpěváci byli výborní a během večera zlomili vaz, takže jsme podle pravidel šli nejdřív Ke všem čertům a teprve posléze pokračovali dál.

  • ,

    Do roku a do výročí české hudby

    Čtyřkové letopočty jsou již tradičně označovány za Rok české hudby – letos do něj tedy vstupujeme zase. Trojice Smetana (1824–1884) – Dvořák (1841–1904) – Janáček (1854–1928) se sejde výročími narození i úmrtí, což je dobrá příležitost pro línou dramaturgii, uvádění neuváděných děl i vypisování žádostí o granty. Město Brno navíc vyhlásilo letošní rok Rokem Leoše Janáčka, tak jsem zvědavý, čím vším…

  • Simon Rattle, věčný život, opojení a smrt

    Finále Příhod lišky Bystroušky a Mahlerova Píseň o zemi – pochopení věčné obnovy života a touha po opojení provázaná s vědomím smrti. Matiné Vídeňských filharmoniků vedených Simonem Rattlem spojilo dva myšlenkové a hudební světy, které si nejspíš běžně nespojíme. Je zdravé se občas podívat, v jakých souvislostech se ocitá na světových pódiích Leoš Janáček. U nás je jeho hudba stále považována za cosi…

  • Kirill Gerstein: Nejsem typický ruský klavírista

    Klavírista Kirill Gerstein se narodil v Rusku a už jako dvanáctiletý získal pozvání Garyho Burtona na Berklee College. Tam odjel ve čtrnácti letech, zároveň ale studoval vážnou hudbu a nakonec se rozhodl pro ni jako pro svůj hlavní obor. Mluvili jsme spolu nejen o jeho blížícím se ostravském koncertu 10. a 11. října, ale také o studiu kompozice, klavírech Glenna Goulda a Leoše Janáčka.…

  • ,

    Zarostlý chodníček k Leoši Janáčkovi

    Po zarostlém chodníčku, 1. část. Hraje Radoslav Kvapil Někdy se zdá až trapné neustále připomínat Janáčkovo postavení ve světové hudbě. Jeho opery patří ke standardnímu repertoáru největších světových domů od New Yorku až po Vídeň.

  • , ,

    Narozeninový Zápisník zmizelého

    Leoš Janáček nechal své jméno brněnské opeře a z jeho díla jsem si drze vypůjčil i název pro tento web. Sluší se proto připomenout, že je to dnes sto padesát devět let, co se v Hukvaldech 3. července 1854 narodil. Připomínám to s radostí, kterou mi jeho hudba přináší, i se smutkem, když si vzpomenu, jak se jeho opery v Brně odbývají. Všechno…

  • , ,

    Bystrouška nejen oháňky zbavená

    “Domlátili mě, kus oháňky jsem ztratila,” vykládá Bystrouška Zlatohřbítkovi při jejich námluvách. Příhody lišky Bystroušky uvedené v parku na Moravském náměstí sice neztratily konec, ale značná část těla chyběla. Bystrouščin dívčí zjev z prvního dějství (kdo a proč takovou hudbu škrtl?), kromě namlouvací scény celé druhé dějství, téměř celý dialog Revírníka s Haraštou a celý výstup Revírníka s Rechtorem a Hostinskou ze…

  • ,

    Vox Iuvenalis, Schnittke, Janáček

    Smíšený sbor Vox Iuvenalis včera znovu provedl Requiem Alfreda Schnittkeho v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Poprvé to bylo před dvěma lety v kombinaci s výběrem z cyklu Vsjenočnoje bděnije Sergeje Rachmaninova, části byly uvedeny i během mše za zemřelé 2. listopadu 2010. Při včerejší provedení se projevila především stoupající jistota sboru, který začíná mít náročnou kompozici zažitou, zpívá…

  • ,

    Věc Cage, anály avantgardy a genius loci

    Je 29. srpna 2012 a z domku na Kounicově ulici (dříve Giskrově a ještě dříve Hřbitovní) vychází Leoš Janáček. Ano, je to jen zdání, mája, klamná iluze divadelního světa, ale stejně se něco tajemného ozve, co člověku naježí všechny chlupy a po celou dobu představení ho nenechá sedět úplně v klidu.