Eugen Oněgin v podání studentů JAMU nedopadl dobře, byť se v něm vyskytlo několik nadějných výjimek – především výkon ústřední dvojice Oněgin – Taťána. Kamenem úrazu ale nebyla ani tak neschopnost tvůrců inscenace a účinkujících, jako spíš dílo samo, pro začínající umělce příliš náročné. Jestli v tomto směru někdo selhal, tak především pedagogické vedení, které volbu nevhodného titulu vůbec připustilo.