Tag: Janáčkovo divadlo

  • ,

    Káťa Kabanová ve světle a pohybu

    Událostí festivalu Janáček Brno 2010 měla být Káťa Kabanová v režii Roberta Wilsona a do značné míry jí také byla. Nastudovala ji opera Národního divadla v Praze. Režisér pracuje s oproštěnými výrazovými prostředky, ovšem perfektně promyšlenými a dotaženými do nejmenších detailů. Stylizovaný pohyb, výrazné gesto, mimika, světlo a tvar jsou stavebními kameny jeho inscenací. Realistické, civilní divadlo je zcela zapomenuto. Všechno do…

  • , ,

    Divadlo jako velká iluze

    V Brně se konečně objeví inscenace režiséra Roberta Wilsona, Janáčkova Káťa Kabanová. Sice pouze jako gastšpíl pražského Národního divadla, ale přece. Styl Wilsonovy práce ve stručnosti popsal Roman Sikora v souvislosti s čerstvou inscenací Čapkovy Věci Makropulos, tak jej nebudu zbytečně dublovat. Jen bych dodal, že jím zmíněný vliv na německé divadlo byl silně patrný i v nedávné…

  • ,

    Schönberg – Kandinskij – Mnichov

    Komponovaný hudebně-dramatický pořad Pocta atonalitě a abstrakci ve foyer Janáčkova divadla byl připomínkou mnichovského koncertu z roku 1911. Vasilij Kandinskij na něm poprvé slyšel díla Arnolda Schönberga a byl jimi natolik uchvácen, že skladateli napsal dopis. Ten se stal začátkem rozsáhlé korespondence mezi oběma umělci, kteří se cítili spřízněni v nejzákladnějších tvůrčích principech.

  • ,

    Hajzlové z Prahy a anály avantgardy

    Na ministerstvu v Praze jsou hajzli, v Brně na magistrátu jsou hajzli. V Masarykově lidovýchovném ústavu jsou taky hajzli, ale o subvenci tam, Kundera, požádat zkuste. Tak nějak začíná opera Věc Cage aneb Anály avantgardy dokořán autorského společenství Miloše Štědroně, Aloise Piňose a Ivo Medka.

  • ,

    Leoš – Arnold – Pamela

    Společná vernisáž několika výstav se dnes odehrála v Janáčkově divadle. Zahajovací projevy honily tolik zajíců – vlastně osobností – najednou, že byl problém udržet je v paměti. Seznam výstav naleznete na webu NDB. Portrétní fotografie Leoše Janáčka zvětšené na velké formáty můžete obdivovat ve foyer. Možná jsou z nich lépe k pochopení pocity, které měl při prvním setkání s Janáčkem Max Brod.

  • ,

    Sinfonietta – hudba a videoart

    Janáčkova Sinfonietta tvořila první část večera, jehož hlavním bodem byl Výlet pana Broučka do Měsíce. V žádném případě se ale nejednalo o odzívanou předehru. Orchestr Janáčkova divadla pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka hrál energicky a přesně. Jedinou výtku bych měl ke zvukové nevyrovnanosti hned na začátku: žesťová sekce na pódiu vlastně úplně přehlušovala ostatní hudebníky v orchestřišti. V závěrečné části už…

  • , ,

    S uzenkami na výlet do Měsíce

    Četa poklízeček v červenomodrých uniformách stojí vyrovnaná jako na sokolském sletu, za nimi se tyčí Vikárka s prasátkem na vývěsním štítu. Vlevo nová Škodovka (SPZ MB 001) pana Broučka, vpravo opřená kola Eska hospodských hostí, vzadu Madona s Jezulátkem. Tak mohla vypadat Praha v roce 1920 a vypadala tak i scéna, v níž Pamela Howard rozehrála Výlet pana Broučka do Měsíce.

  • , ,

    Brouček a Šárka ve světové premiéře

    Festival Janáček Brno uvede letos dvě světové premiéry. Tou první bude původní verze opery Výlet pana Broučka do Měsíce z roku 1917, tou druhou původní verze Janáčkovy operní prvotiny Šárka.

  • Slova kříže a Sophia Jaffé

    Konečně zazněl na Moravském podzimu skutečně festivalový, to jest slavnostní koncert. Postarala se o to nejen účast České filharmonie a vynikající houslistky Sophie Jaffé, ale hlavně světová premiéra houslového koncertu Slova kříže, napsaného na objednávku festivalu.

  • Porody, vrtochy, ale jinak v pořádku

    Koncert Filharmonie Brno nakonec dopadl velmi dobře, i přes zoufalý začátek. Sólistovi plánované Dormanovy Frozen in Time pro perkuse a orchestr Martinovi Grubingerovi rodila žena, skladba byla ale adekvátně nahrazena Klavírním koncertem Witolda Lutosłavského, navíc výborně zahraným. Skrjabinova Božská báseň na závěr byla rovněž výborná a myslím, že většina posluchačů na mizerný úvod ještě během…