Janáčkova Sinfonietta tvořila první část večera, jehož hlavním bodem byl Výlet pana Broučka do Měsíce. V žádném případě se ale nejednalo o odzívanou předehru. Orchestr Janáčkova divadla pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka hrál energicky a přesně. Jedinou výtku bych měl ke zvukové nevyrovnanosti hned na začátku: žesťová sekce na pódiu vlastně úplně přehlušovala ostatní hudebníky v orchestřišti. V závěrečné části už se ale všechno srovnalo a provedení bylo opravdu vynikající. Snad jenom tympánů bych přidal, ty zanikaly permanentně.
Hudební nastudování bylo doplněno videoartovou projekcí. Taneční kreace na pozadí střízlivě připomínaných brněnských architektonických dominant působily přiléhavě, i když jejich estetika připomínala módní časopis. Baletní ztvárnění třetí věty nejsem schopen zhodnotit, myslím, že klasický balet se k této hudbě vůbec nehodí.
Festival byl oficiálně zahájen teprve tímto večerem, takže Sinfonietta byla jeho úvodní skladbou a bylo to zahájení efektní i důstojné zároveň.
Leoš Janáček: Sinfonietta. Dirigent: Jaroslav Kyzlink, videoart: Tom Rychetský, Pavel Hejný (vítězové soutěže Videoart: Janáček versus expresionismus), choreografie: Jiří Kylián (3. věta Moderato), nastudování 3. věty: Nataša Novotná, tančí členové Baletu Národního divadla Brno. Orchestr Janáčkovy opery NDB. 17. 11. 2010, Janáčkovo divadlo, Brno, v rámci festivalu Janáček Brno 2010.
Leave a Reply