Tag: virtuální matiné

  • ,

    Do roku a do výročí české hudby

    Čtyřkové letopočty jsou již tradičně označovány za Rok české hudby – letos do něj tedy vstupujeme zase. Trojice Smetana (1824–1884) – Dvořák (1841–1904) – Janáček (1854–1928) se sejde výročími narození i úmrtí, což je dobrá příležitost pro línou dramaturgii, uvádění neuváděných děl i vypisování žádostí o granty. Město Brno navíc vyhlásilo letošní rok Rokem Leoše Janáčka, tak jsem zvědavý, čím vším…

  • ,

    Válka je pryč, mír v nedohlednu

    Před sto dvaceti třemi lety skončily Americké indiánské války. Šťastný konec to nebyl, jejich závěrem byl masakr u Wounded Knee, při němž přišlo 29. prosince 1890 o život tři sta Lakotů, z toho dvě stě žen a dětí. K incidentu došlo během eskorty skupiny Lakotů v rezervaci Pine Ridge. Proč střelba do Indiánů začala, dnes není přesně jasné, konflikt mělo způsobit nedorozumění během…

  • ,

    Galina Ustvolskaja a vytloukání duší

    Autorkou dnešního matiné je Galina Ivanovna Ustvolskaja (1919–2006), která zemřela před sedmi lety, což je asi jeden z mála případů, kdy se nehodí považovat sedmičku za šťastné číslo. Ustvolskaja tvrdila, že neexistuje žádná vazba mezi její hudbou a hudbou kteréhokoliv jiného skladatele. K jejím kompozicím patří extrémní prostředky všeho druhu: maximální dynamika, nezvyklá obsazení, clustery, tvrdošíjně opakované rytmické…

  • , ,

    John Cage, Roaratorio a předvánoční atmosféra

    Občas – opravdu jen z nezbytí a nerad – projdu skrz Vánoční trhy na náměstí Svobody. Jejich hudební program se mi letos z náhodně zachycených útržků zdá poněkud etnický, světové inspirace jsou ale procezené skrz domácí interprety. Jejich snaha je jistě upřímná, ale zároveň i trošku úsměvná (nebo na vraždu, když má člověk horší náladu). Nedávno se uprostřed svařáků, smradu z upalovaných…

  • ,

    Loutky k narozeninám Bohuslava Martinů

    Bohuslav Martinů (1890–1959) se ve své tvorbě pohyboval mezi francouzským impresionismem, jazzem, neoklasicismem i českým a moravským folklorem. Z podivuhodné směsi dospěl k osobitému hudebnímu jazyku, který jsme v mnoha ohledech ochotní pokládat za ryze český. Geniální skladatel se narodil v Poličce právě 8. prosince, jen před sto třiadvaceti lety, proto mu věnuji dnešní matiné – vybral jsem zcela jednoduše jeho klavírní cyklus…

  • Stravinskij, Gergijev a Pták ohnivák ze Salcburku

    Dnešní matiné obsahuje jedinou skladbu, je jí svita z baletu Pták ohnivák Igora Stravinského. Video pochází z festivalu v Salcburku z roku 2000, Vídeňské filharmoniky řídí Valerij Gergijev. Toho jsme v Brně mohli nedávno slyšet osobně, koncert to byl výborný, recenze Jana Špačka po zásluze oslavná, moje další reflexe sice dobře myšlená, ale v diskusi přesto částečně zneužitá. Pták ohnivák je…

  • K tanci i poslechu, v St. Louis i Vídni

    Dnešní matiné bude velmi oddechové, věnoval jsem ho totiž dvěma lidem, kteří by dnes měli narozeniny, ale především patří mezi otce populární hudby. Ten druhý dal dokonce určitému typu kapel – spojovaných dnes obecně s hospodami a pouličním hraním – jméno. Hlavním oslavencem dneška je Scott Joplin, který by se dnes dožil sto čtyřiceti pěti let a je přezdíván Král…

  • ,

    Mackerras, Mozart a jedna malá vzpomínka

    Já vím, výročí Sametové revoluce, studenti a tak dále, ona toho stejně budou všechna média plná i beze mě. Připomeňme si tedy alespoň zde, že by se dnes dožil osmdesáti osmi let Charles Mackerras (1925–2010) – vynikající dirigent, jehož zásluhy o hudbu Leoše Janáčka asi nikdy nedoceníme. Dovolím si tady ještě připomenout, že vedle Janáčka byl jeho další a rovnocennou…

  • , ,

    Art of Noise a pokoušení Debussyho

    Nedávný koncert Alexeje Ljubimova a Vladimira Tarasova➚ na Moravském podzimu sliboval dekonstrukci Preludií Clauda Debussyho. V rámci klavírní literatury jsou to skladby, které patří k povinným. Kdo to myslí s hudbou vážně, měl by je znát bez ohledu na osobní názor, který teď přijde – Debussy mi připadá hrozně vyčpělý. Rozmlžování klasických forem, které už dávno nikdo nepovažuje za závazné,…

  • Johann Ch. Pepusch: na žebrotu i dobrotu

    Pro dnešní matiné jsem vybral několik barokních koncertů orámovaných dvěma předehrami. Autorem veškeré hudby je Johann Christoph Pepusch, jehož známe především jako tvůrce Žebrácké opery (1728, tak starý je námět, na nějž navázali Brecht s Weilem a také Václav Havel). Pepusch ji skutečně poněkud žebrácky zflikoval z dobově populárních melodií, ale předehru opravdu složil a tou dnes začínáme.