Huď oslu na loutnu. Osel slyší, ale kochání žádného nemá.
Boris Klepal
Automatické vzpomínky. Dech česneku a nedávné minulosti
„Když míchám majonézu s česnekem a sýrem, musím se vypořádat se vzpomínek vírem,“ veršoval v jednom ze svých pokusů o šanson trampský písničkář Kapitán Kid. Vír vzpomínek ve formě nahodile vybraných fotografií vytvářela i jedna facebooková aplikace, takže se nebudu obtěžovat s vlastním výběrem a jen lehce okomentuji to, co se uspořádalo samo.
Česká silvestrovská pomazánka se v melancholické písni dostala do společnosti mušketýra, grisetky, Café de Paris a jiných „francouzských reálií“. Pokud na mě z úvodního dvouverší něco vane, je to především nesmrtelný antibiotický dech našich jednohubek, které jen někteří odvážlivci dozdobují ořechy, brusinkami a jinými drobnostmi. Najdou se také zvrhlíci, kteří si myslí, že svátky jsou nejvhodnější dobou k držení diet, a cpou do toho místo majonézy jogurt, tvaroh nebo tavený sýr. Až budete za pár dní míchat tři ingredience do ohromující výsledné syntézy, vzpomeňte si, že základ jsou dobré suroviny – špatný základ ničím dost nedozdobíte a dobrý základ zdobení nepotřebuje. A zkuste si třeba také vyvolat z paměti několik obrázků, jak to za mě udělal Facebook. Ty si naopak několika nepřesnými vzpomínkami dozdobit můžete.
Hudební část dnešního matiné, o kterou jde především, tvoří dvě soudobé kompozice související úzce i volněji se zimou, která stále nepřichází. První z nich je La Novella D’Inverno (Zimní pohádka), její autorkou je Marta Ptaszynska, provedení řídí Jerzy Maksymiuk. Následuje White Internment (Bílá internace) – komorní symfonii pro hoboj a orchestr napsala Viktoria Poleva, řídí Petro Tovstucha.
Obálka dopisu od skladatele Ondřeje Štochla➚, bylo v ní několik CD jeho sdružení Konvergence➚. Oslovení potěšilo, pokud bylo míněno ironicky.Nejen lidé, ale i kavárny mívají narozeniny, Spolek➚ letos slavil patnáct let. Je to neuvěřitelné, pamatuji si ho, když byl ještě úplně maličký. Na mé přání dostat ze stylového dortu ouško nebral nikdo zřetel.Člověk se projíždí na kole v širším okolí Litomyšle➚ a najednou si vzpomene na Jaroslava Plesla a všechny ty kudrnaté lidi. Komu jinému byste mohli vzkazovat, že jste na tenisu➚?Otevření zrekonstruované jízdárny a barokního divadla ve Valticích se neobešlo bez proslovů, koncertů➚ a celebrit pomyslných i skutečných. K těm druhým patřila Soňa Červená.Folkové prázdniny➚ v Náměšti nad Oslavou jsem využil i jinak než hudebně. Zde jsem se například z pozice „nad Oslavou“ přiblížil na břeh Oslavky. Původně jsem si myslel, že jsem u Jihlavky, ale ta je o údolí vedle.Janu Rejžkovi letos vyšla kniha sebraných hudebních kritik z let 1974–1993➚. Kniha samotná připomněla jeho nejlepší tvůrčí léta, pořad v Knihovně Jiřího Mahena byl více vzpomínkou na ně než jejich pokračováním.Pokus vejít do budovy polikliniky na Zahradníkově ulici se může proměnit v metaforu labyrintu zmateného světa. Ortopedii jsem ale nakonec našel a po rentgenu se dozvěděl i krutou pravdu. „Máš tam kosť!“ pravil ten dobrý doktor a poslal mě domů.Několik minut před premiérou (světovou!) opery Chameleon➚ se nechávám na chodbě Reduty ovlivňovat od jejího autora Miloše Štědroně. Mluvili jsme ale o čemsi úplně jiném, faktické nedostatky v recenzi mi autor objasnil až poté, co byla napsaná.Předvánoční posezení v Lucky Bastard➚ uzavírá sérii fotografií z letošního roku. Zahájení večera patřilo ochutnávce všech šesti piv, která byla zrovna na čepu, a jejich kritickému zhodnocení. Nakonec jsme zůstali u vlastních výrobků pivovaru LB, Jan Špaček u světlého piva, já u tmavého – rovnováhu završila závěrečná sklenice pepřového ginu.
Leave a Reply