Po festivalových večerech s Janáčkovou hudbou se dobře usíná, během festivalových matiné se radostně probouzí. Dokonce i nám, kdo se jinak mentálně probouzíme až po poledni.
Michaela Jančaříková začala nejistě, ale brzy se vzpamatovala. Od druhé písně byla stále suverénnější. Energické pojetí Moravské lidové poezie v písních se mi líbilo, jen v některých částech (Stálosť, Koníčky milého) se mi zdála tempa na hranici únosnosti. Jančaříkové se mnohem lépe dařilo v částech z Příhod lišky Bystroušky, které přednesla s vtipem a malými hereckými náznaky. Divadelní tvorba je jí zřejmě bližší než písňová. Maroš Klátik se projevil jako nadějný pianista v doprovodech i sólových výstupech. Přece jen bych však čekal lyričtější tón, především v cyklu V mlhách. A možná ani nebylo potřeba více otvírat víko klavíru, zvláště v tak malém prostoru.
Matiné v aule JAMU bylo další příležitostí, které festival chvályhodně nabízí mladým interpretům. A podle dosavadní úrovně je jejich výběr přinejmenším uvážlivý.
Výběr z Janáčkových klavírních skladeb, písní a operních árii. Moravská lidová poezie v písních (výběr), Po zarostlém chodníčku (Naše večery, Frydecká Panna Maria, Sýček neodletěl), „Já také nemám…“ (Příhody lišky Bystroušky, 1. jednání), „Kradla jsem…!“ (Příhody lišky Bystroušky, 2. jednání), V mlhách. Maroš Klátik (klavír), Michaela Jančaříková (zpěv). 27. 11. 2010, aula JAMU, Brno, v rámci festivalu Janáček Brno 2010.
Leave a Reply