Comments

2 responses to “Dream House a Gaspard de la nuit”

1. 

   Martin Bojda

   24. 07. 2012

   Děkuji za připomenutí díla! Dovolím si zastat se překladu “Kašpar Noci”. Považuji jej naopak za velmi dobrý. Vůbec hlavním problémem je dnes nevstřícnost čtení – deformace (imanentně adresného!) sdělování/sdělení v internetovo-mobilové vzkazování (obdobně zploštění /umělecké/ kritiky v pouhou reportáž) jen podtrhlo služebnou roli řeči coby ne konstitutivní kvality, nýbrž relativního výrazového prostředku myšlenky. Všechny ty facebooky chrlí pouze data, zahlcují samými ,,co“ a ,,protože“ a lidé tak hledají denně další, místo aby hledali v již daném – ,,aby“. Chesterton pěkně říká, že člověk žijící v domě se zahrádkou žije ve větším rozměru než světoběžník, protože vytváří vzdálenosti a kvality, jež automobily (a dnes všechny internety) tupě ničí, relativizují; žije v menším světě, ale ve větším vesmíru. Kašpara Noci můžeme přece chápat jednak jako koho-čeho (Kaspar der Nacht), jednak jako koho-čemu (Kaspar dem Nacht), možná i jinak! Myslím, že Bertrand by jen souhlasil, protože jeho dílo je založeno právě na řečené imanentní adresnosti a polysémantice, otevřenosti zdánlivě konečného, jediného! Nepíše Bertrand hned na prvé straně, že umění je kamenem mudrců 19. století?! Málo se o něm mluví, přitom pro Baudelaira byl výrazným inspiračním zdrojem. Hezké je, že svou arcisugestivní ,,fresku“ (a dosvědčuji z osobní zkušenosti, že Dijon je stále mimořádný, stejně jako /okolí/ Vézelay jen dává čekat pod jedním stromem Tilliera, pod druhým Rollanda) Bertrand věnoval Hugovi, a zároveň uvedl citátem ze Sainte-Beuva, jenž Hugovi svedl ženu. Nedostatek kultury dnešního (českého) operního provozu je způsoben z velké části hanebným ignorováním francouzského repertoáru, jenž je jedinečnou učebnicí grácie, šarmu, nuancí. Povinně by měli všude studovat třeba Massenetovu Manon, tak jako Goethe nutil výmarské herce hrát Racina a Voltaira, aby je naučil vysokému stylu. Protože většinu francouzských oper nelze zahrát prostředně – nejsou tak veliké. Musí se umět je dělat. Kdežto Verdiho uvádějí všude, protože je tak velký, že interpreti zanikají. Totéž Shakespeare – a nebyl Verdi Shakespearem opery? Byl, na rozdíl od Wagnera. Toho je třeba taky udělat dobře, nefunguje mimo odpovídající ztvárnění.

   Reply
2. 

   Martin Bojda

   24. 07. 2012

   Musím se opravit – chtěl jsem si posloužit němčinou pro naznačení více možností výkladu názvu, ale chybně jsem uvedl ,,Kaspar dem Nacht” – ve 2. i 3. pádě je u ženského rodu vlastně ,,der”. Tedy upřesňuji, že můžeme číst Kašpar čeho-Noci, Kašpar čemu-Noci, aj. Na takové rozklady se členy byl expertem Heidegger…

   Reply