Pražská komorní filharmonie, dobří sólisté i sbor, vrcholné Beethovenovo dílo a nic z toho. Závěrečný koncert letošního Velikonočního festivalu duchovní hudby opět zničila akustika Petrova.
Z ojedinělých komornějších míst lze usuzovat, že úroveň účinkujících byla velmi dobrá (opominu-li předchozí zkušenosti). Byly to ale jen krátké okamžiky, které se občas vynořily z proudu husté akustické mlhy, který se valil od oltáře. Nejlépe z tohoto hlediska dopadl závěr Preludia se sólovými houslemi a navazující Benedictus (kromě závěrečného Hosana). Také sólové pasáže zněly v tišších místech přijatelně, zejména v závěrečné části Agnus Dei.
Dirigent Lutz Köhler volil pomalá tempa, důraz kladl na skutečně slavnostní ráz díla. Bohužel si ale nevšímal dispozic místa (podobně jako při zahajovacím koncertu Petr Vronský), takže i komorní orchestr zněl zcela nečitelně. Po většinu času byl zvuk naprosto nesrozumitelný a místy téměř nebylo poznat, jestli někdo zpívá, nebo ne. Z nádherných fug byla rozeznatelná ještě tak hlava tématu při nástupu druhého hlasu, potom se všechno slilo do zmatené zvukové koule. Oproti předchozímu koncertu se zkrátka nic nezměnilo.
Vyvstává tu samozřejmě otázka, kde by se podobné události měly konat, když Brno stále nemá vyhovující koncertní sál. Pokud někdo opravdu pokládá za nutné umisťovat největší koncerty festivalu do absolutně nevyhovujícího prostředí, mohl by aspoň ušetřit na předních orchestrech a sólistech. V akustice Petrově se veškerá kvalita spolehlivě ztratí.
Daruj nám mír. Ludwig van Beethoven: Missa solemnis. Hudební nastudování – Lutz Köhler, Dana Burešová – soprán, Jana Sýkorová – mezzosoprán, Jaroslav Březina – tenor, Jiří Sulženko – baryton, Pražská komorní filharmonie, Pražský filharmonický sbor, sbormistr Lukáš Vasilek. 1. 5. 2011, katedrála sv. Petra a Pavla, Brno. V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.
Leave a Reply