Bratr ďábel a mnozí další

Dnešní matiné bude prozměnu výroční – před 230 lety se narodil Daniel-François-Esprit Auber, mimo jiné autor velké opery Němá z Portici, jejíž hudbu označil Richard Wagner za žhavou až k spálení. I na ni dnes pochopitelně dojde.

Auberovy opery byly ve své době neuvěřitelně populární, příběh o tom, jak se publikum během provedení Němé z Portici (po duetu Posvátná láska k vlasti) vyhrnulo z divadla do ulic Bruselu, čímž započal úspěšný boj za nezávislost Belgie, patří ke zlatému fondu operních historek. A obrátím-li se ke jménu skladatele, jeho hudbě nelze upřít přinejmenším esprit. Na úvod jsem zařadil předehru k opeře Fra Diavolo (Bratr ďábel) v kuriózní úpravě pro analogového předchůdce midi. Árii z téže opery zazpívá Janet Perry, k La muette de Portici, tedy již zmíněné Němé, nás přivede vynikající tenorista Nicolai Gedda. Následuje předehra k opeře Les diamants de la couronne (Diamanty koruny) a árie z opery Zerline, kterou zazpívá Marylin Horne. Po předehře k opeře Le cheval de bronze (Bronzový kůň) si poslechneme dva vynikající české interprety. První bude Magdalena Kožená v opeře Le domino noir (Černé domino) a jako poslední pěvecké číslo kuplet o Bratru ďáblovi, jak jej před více než sto lety zpíval skvělý český tenor Karel Burian. Na úplný závěr jsem zařadil fantazii na Němou z Portici, jak ji pro klavír napsal Franz Liszt a hrál György Cziffra.

Karel Burian v titulní úloze opery Fra Diavolo, foto archiv



Comments

2 responses to “Bratr ďábel a mnozí další”

  1. Martin Bojda avatar
    Martin Bojda

    Rád se přidávám k poctě D. F. E. Auberovi. Je to neprávem opomíjený autor, podobně jako Spontini, Cherubini, Meyerbeer či Halévy. Ačkoli čas jejich díla prověřil, vystřízlivění z dobového nadšení velkou operou (Židovka byla zvána osmým divem světa apod.) přerostlo v nespravedlivé paušální odmítání a pohrdání – francouzskou operu 19. století zná málokdo, uvádí se jen hrstka děl (Carmen, Faust…), jež ale také nejsou správně pochopitelné, nezná-li člověk širší kontext. Takto kdekterý wagnerovec umí mávnout rukou a zcela samozřejmě říci, že Wagner v Rienzim “byl ovlivněn Meyerbeerem”, ačkoli Meyerbeera zná jen z invektiv wagnerovské literatury. Podobně jednostranné bývá posuzování z pozic Verdiho či Donizettiho oper pro Paříž.

    Z celé epochy grand opéry dle mě stojí za vyzdvižení nejvíce právě Auberova Němá z Portici – jak fascinováni museli být doboví posluchači, když po gluckovském, grétryovském či mozartovském klasicismu najednou jako zjevení přišla první opravdová pětiaktová operní tragédie se sborem jako dramatickým činitelem a aktuálním revolučním poselstvím!

    Je škoda, že nahrávek je tak málo, ale u Aubera jsou nejreprezentativnější Fultonova Němá z Portici s impozantním Alfredo Krausem (http://www.youtube.com/watch?v=W1FiMPAPo8c&feature=related)

    a Soustrotův Fra Diavolo s technicky až neuvěřitelně dokonalým, jakkoli (stejně jako Kraus) už starším Nicolaiem Geddou! (http://www.youtube.com/watch?v=TFIKnKAwQcs) Taky Auberova Manon Lescaut stojí za pozornost, už pro srovnání s Massenetovým arcidílem.

  2. Martin Bojda avatar
    Martin Bojda

    Ještě bych dodal jako zajímavost, když jsme u té Němé z Portici, že totiž operu Mas´Aniello napsal Jacopo Napoli a premiéra v La Scale byla zároveň debutem velkého Carla Bergonziho (1953)! Dirigoval Nino Sanzogno, obsazení bylo celkově skvělé – Rovere, Meletti, Guelfi, Modesti, Badioli, Mercuriali, Fernandi…

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *