Ostravská Banda Only But Not The Lonely

27. 8. 2013, 0.58 | Boris Klepal

Ostravská banda včera na rozlehlý večer nebyla sama, výborní sólisté ale v podstatě jen podtrhli její perfektní výkon. Špičkový komorní ansámbl se předvedl v neměnné kvalitě při všech možných proměnách obsazení. Program byl bohatý, rozdělený na tři části, mezi skladbami renomovaných autorů se opět objevily kompozice studentů Ostravských dnů. Nastudování byla důkladná, v dirigování se střídali Petr Kotík, Ondřej VrabecCarl Bettendorf. Z velké části se též jednalo minimálně o české premiéry, ke každému číslu programu si tedy dovolím jen několik postřehů, většinou z prvního slyšení.

Sivan Eldar: Crumb Child

Kontrast ostrých žesťů a varhanních smyčců. Meditativní charakter narušovaný občas hvízdavými zvuky a trombonem s wah wah dusítkem. Basklarinet není banálně dominantní, spíš se občas vynoří z orchestru až k úplnému osamění, zapojuje se i zvuk mechaniky. Následuje dlouhá přestavba pódia a rozmisťování partů pro další skladbu, bohužel ne naposledy.

PRASQUAL: YMORH

Lehounké hřmění klavíru, hluboké tóny marimby, svištící housle, ostré, ojedinělé, vytrhující perkuse. Kromě nich všechno spíš tiché, hromy naopak. Narůstá intenzita žesťů, údery velkého bubnu by se snad ani nemusely opakovat. Krátce zaní zřetelná fanfára, skladba sama se mi ale zdá zbytečně natažená. Ostravská banda hraje perfektně ve velkém i komorním obsazení.

Carl Bettendorf: Horizont

Skladba zprudka vytryskne z tichého tepu velkého bubnu a jednoho tónu opakovaného jednotlivými nástroji v různém rytmu. Tón se vrací, připomíná se, ohraničuje prostor. Hodně se pracuje s témbry, výborná věc. Orchestr opět kompletně odchází, mění se pódium a party, technické pauzy se mi zdají nekonečné už teď (první část koncertu trvala něco přes osmdesát minut, z toho byla hudby jen asi polovina).

Jiří Kadeřábek: Bridges

Poryvy orchestrálního zvuku a sólový cimbál zcela bez folklorních asociací. Daniel Skála jej rozenívá paličkami, drnkáním prsty i pomocí smyků, cimbál ve výsledku evokuje spíš preparovaný klavír, ale zřetelněji zní. Drnkání se pěkně doplňuje s jemnými činely. Krásný závěr první třetiny programu.

Petr Bakla: Piano Concerto

Vytrvalý proud hudby, opakované tóny klavíru s doprovodem dvou hlasů: vysokých smyčců a hlubokých smyčců s basklarinetem a ofiklejdou. Vysoké smyčce nejdou úplně unisono. Daan Vandewalle hraje bezvadně, už jeho soustředěnost je zážitek. Skladba se střetla s mým vnitřním časem – skončila přesně ve chvíli, kdy se dostavil můj pocit, že by se to mělo stát – nádhera.

Bernhard Lang: Monadologie XVII

Uvedena kratičkým zpívaným citátem z Many Many Women. Skladba samotná vychází z kvintového dvojhlasu, na němž MMW stojí, a jednoho z mnoha melodických úryvků na text She was one… rozbíhá se z nich ale mnohými směry. Výrazný je zvuk old schoolového syntezátoru Yamaha (DGX 300) i klavíru. Ostravská banda jde Petrovi Kotíkovi na ruku.

Rita Ueda: Enthalpy of Vaporization

1. Svištění dechů naprázdno, lehké smyky houslí, arpeggia harfy.
2. Plný, agresivní zvuk, víření malého bubnu a činelu, zvony, návrat do ticha.
3. Signál tuby, která i dál vede melodii. Jemné běhy smyčců, malý dynamický vrchol s bicími.
4. Energické tutti podpořené trianglem a kvazipochodovým velkým bubnem s činelem.
V podstatě minisymfonie se zřetelným vlivem Dmitrije Šostakoviče.

Franco Donatoni: Lem II

Křehký nástup smyčcového tria, s trombonem a tubou nastupuje i sólový kontrabas Františka Výrostka. Vede v podstatě klasický dialog s komorním orchestrem obohaceným o klavír a dvě marimby. Hezky barevné a dynamické provedení, kontrabas excelentní.

Petr Cígler: Ueber das farbiche Licht der Doppelsterne

Skladba se drží avizované formy ciaccony. Nervní bas, na něj se nabalují jemné vrstvy ostatních nástrojů, vyústění do osamělého souzvuku se zopakuje čtyřikrát. Druhá, energičtější část přejde do klidného závěru.

Christian Wolff: Trust

Petr Kotík popsal Wolffovu kompozici jako velmi podobnou včera provedené individuals, collective. V komorním ansámblu ale střídání drobných nástrojových seskupení a hudebních myšlenek působí méně překvapivě – člověk vlastně velký zvuk ani nečeká a kompozice se mi paradoxně zdála hutnější. Navíc Ostravská banda je v takové hudbě doma, výsledek byl mnohem přesvědčivější. V poslední části koncertu také konečně odpadly dlouhé technické pauzy.

Petr Kotík: Nine + 1

Klavír a bicí souprava v úvodu evokují jazzovou kapelu, navíc když se přidají žestě a pizzicato kontrabasu. Tedy ne že by ta hudba měla s jazzem něco přímo společného, je to jen zvuková asociace. Krásně melodické housle s lyrickým doprovodem ostatních smyčců a dechů přecházejí do kontrastních disonantních pasáží. Melodické linky přebírají i jiné nástrojové skupiny a nakonec klavír, který zní až impresionisticky. Krásný konec koncertu.

Ostravská Banda Only. Sivan Eldar: Crumb Child (2009-11), PRASQUAL: YMORH (2010), Carl Bettendorf: Horizont (2013), Jiří Kadeřábek: Bridges (2013), Petr Bakla: Piano Concerto (2010-12), Bernhard Lang: Monadologie XVII (SheWasOne … for Petr Kotik) (2011), Rita Ueda: Enthalpy of Vaporization (2013), Franco Donatoni: Lem II (1996), Petr Cígler: Ueber das farbiche Licht der Doppelsterne (2012), Christian Wolff: Trust (2012), Petr Kotík: Nine + 1 (2013). Ostravská banda, Daan Vandewalle, klavír (Gent), Daniel Skála, cimbál (Ostrava), František Výrostko, kontrabas (Martin), Roland Kluttig, dirigent (Berlín), Petr Kotík, dirigent (Ostrava / New York), Ondřej Vrabec, dirigent (Praha), Carl Bettendorf, dirigent (New York). 26. 8. 2013, Dům kultury města Ostravy, ve spolupráci s Občanským sdružením cimbalistů, v rámci festivalu Ostravské dny.

Zanechte komentář