Před devadesáti lety se Petrohrad změnil na Leningrad. To by jednoduše vytvořilo můstek k Symfonii č. 7 Dmitrije Šostakoviče zvané Leningradská, ale tu pro dnešek nechme být a podívejme se spíš na ty, kdo tuto změnu provedli.

Ať už si myslíme o komunistech cokoliv, bylo by hloupé zavírat oči před skutečností, že k nim v době mezi světovými válkami mnoho lidí vzhlíželo. Ne s tou zaslepenou a zapomínající nostalgií, která dnes mnoha lidem našeptává, že za normalizace bylo líp. Představovali tehdy novou a neopotřebovanou sílu, která vzbuzovala v lidech naději, že spravedlivější společnost je možná. Skladatel Ervín Schulhoff (*1894) šel tak daleko, že vytvořil kantátu Komunistický manifest op. 82 na úryvky textu z nedlouhé brožury sepsané Karlem Marxem a Bedřichem Engelsem v roce 1848. Její začátek a konec zná snad každý: Evropou obchází strašidlo – proletáři všech zemí, spojte se! Ervín Schulhoff se narodil v Praze, hudbu studoval u Clauda Debussyho a Maxe Regera, kromě vážné hudby měl rád i jazz a občas hrál na klavír v Osvobozeném divadle. Zemřel 18. srpna 1942 na tuberkulózu v koncentračním táboře ve Weißenburgu. Za sebe dodám snad jen tolik, že jakkoliv umím pochopit komunisty meziválečné, tak neumím pochopit ty dnešní.