Nedávný koncert Alexeje Ljubimova a Vladimira Tarasova➚ na Moravském podzimu sliboval dekonstrukci Preludií Clauda Debussyho. V rámci klavírní literatury jsou to skladby, které patří k povinným. Kdo to myslí s hudbou vážně, měl by je znát bez ohledu na osobní názor, který teď přijde – Debussy mi připadá hrozně vyčpělý. Rozmlžování klasických forem, které už dávno nikdo nepovažuje za závazné, je mi cizí a nedokáže mě udržet delší dobu v pozornosti. Ljubimov s Tarasovem Preludia bohužel nedekonstruovali, Tarasov pouze dotvářel klavírní part pomocí bicích nástrojů. Původní skladby byly nakonec ještě rozmlženější a nijak do hloubky se s nimi nepracovalo. Zcela opačně s Debussyho hudbou naložili Art of Noise na koncepčním albu The Seduction of Claude Debussy – podle samotné kapely se jedná o soundtrack k neexistujícímu filmu o Debussyho životě. Původní hudební zdroj je roztrhaný na cucky, zahuštěný, zremixovaný… ostatně poslechněte si to sami.