Zimní bouře vystřídal vonný máj

Inspirace jarní přírodou v díle Richarda Wagnera – to je dnešní virtuální matiné. Výňatky jsou z oper Tannhäuser, Mistři pěvci norimberští, ParsifalValkýra.

K písni pasáčka z opery Tannhäuser Paní Holda sestoupila z hor (Frau Holda kam aus dem Berg hervor) se přidá sbor poutníků do Říma. Následuje tzv. Šeříkový monolog (Fliedermonolog) Hanse Sachse z opery Mistři pěvci norimberští (Die Meistersinger von Nürnberg). Dílo se sice odehrává na svatého Jana, ale šeříky kvetou právě teď. Zpátky k Velikonocům nás vrátí Kouzlo Velkého Pátku (Karfreitagszauber) ze scénického rituálu Parsifal. Na konec jsem zařadil finále prvního dějství opery Valkýra (Die Walküre). Do Hundingova domu vpadne znenadání jaro, vítá ho Siegmund zpěvem Zimní bouře vystřídal vonný máj (Winterstürme wichen dem Wonnemond).

Svatební průvod v jarní krajině (Adrian Ludwig Richter, 1847)


Categories:


Comments

2 responses to “Zimní bouře vystřídal vonný máj”

  1. Martin Bojda avatar
    Martin Bojda

    Mám radost, že nejsem sám, kdo si na Youtube vyhledává skvělou Hegerovu nahrávku Tannhäusera, kterou dlouhodobě velmi, velmi sháním. Snad jednou komplet seženu. Rita Streich jako Pastýř, to je samozřejmě bomba – mám ji v jiné malé a poetické wagnerovské roli – Hlas ptáka v Siegfriedu. V 50. letech si samozřejmě slavní dirigenti mohli dovolit obsazovat tyto malé role i skutečnými “mistry pěvci”, měli z čeho vybírat. Na jednom Tannhäuseru Pastýře zpívá Roberta Peters. Obecně jde v případě té Pastýřovy písně a následného sboru poutníků o jedno z nejmagičtějších míst ve Wagnerově místě – mimořádná práce s kontrasty, Mistr byl navíc v této době ještě pravým německým romantikem v duchu objektivního idealismu – v Tannhäuseru každé místo jen demonstruje zakořenění člověka v přírodě. Pro tuto tak německou poetiku se jedná o mně možná nejbližší Wagnerovo dílo. Mimochodem – Seider veliký, neprávem zapomenutý Heldentenor. Takoví už dnes nezpívají.

    Šeříkový monolog velmi dobře proveden charismatickým, Milnese mi zjevem trochu připomínajícím Donaldem McIntyrem, což je, pokud se nemýlím, taky předseda australské wagnerovské společnosti. Vkusná, pěkná, odpovídající scéna – pěvec se má o co opřít, takže poezie nezůstává v prázdném prostoru, ve vzduchu, jako u vídeňského Ringu.

    Parsifal pod Jochumovou taktovkou dokonalý – připomněl bych kompletní nahrávku tohoto mimořádného dirigenta (zejména brucknerovského!) s Windgassenem, Mödl, Frantzem, Weberem, Pernerstorferem, Uhdem ad. – zase samá esa, jako u Tannhäusera.

    Pokud si můžu dovolit přivanout sem, pod to heslo o zimních bouřích, valkýrovskou reminiscenci, pak zde je:

    http://www.youtube.com/watch?v=5lVOlpoxoq0

    Ideální, dle mě nedostižný Siegmund aristokratického Jona Vickerse a Sieglinda rovněž v podání velké přebornice – Leonie Rysanek. Gala Bing 1972.

    Ať žije Mistr Wagner – ne jako teoretik kdovíčeho, ale jako poetik, romantik! Na jeho postavení v kontextu německé romantiky se zcela zapomíná – je stále posuzován je ve vztahu k budoucnosti, ne minulosti, a k hudbě, ne k literatuře. Což je samozřejmě osudové pro vládnoucí plochost jeho interpretace i recepce.

  2. Libor avatar
    Libor

    Tu nahravku mam:) je skvela.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *