Kdo čeká neokázalý přednes Romance pro křídlovku, jak slibuje anonce hrubínovského pořadu Luďka Munzara, nedočká se. Respektive dočká se asi desetiminutovky po třičtvrtěhodině veselých historek z divadelního zákulisí a jiných natáčení. Potom zase smršť historek a na závěr Černá denice. Poměr bych však předpokládal přesně opačný.

Publikum legrácky miluje a je stále ochotné se zahihňat, když někdo v souvislosti se ženou řekne “prsa”. I historky o prošvihnutých představeních a komunálněsatirické narážky na ministra Kalouska se úspěšně uchytí. Připadá mi ale nevhodné, když někdo takový typ pořadu nazve Obleču tě do hvězd a schová se za jméno Františka Hrubína. Chápu v této souvislosti osobní vzpomínky na setkání a přátelství se samotným básníkem, ale všechno ostatní (a bylo toho dobrých 75 minut z celkových 105) byl zbytečný a nevkusný balast. Blahobytný a žoviální přihrávač nacvičených narážek Robert Tamchyna představení také moc nepomohl, stejně jako absence Emila Viklického. Kdyby místo všech těch legrací zazněla Romance pro křídlovku celá, bylo by asi méně zábavy, ale vzpomínka z toho mohla být na celý život – Luděk Munzar to s Hrubínem skutečně umí.

K závěrečným ovacím vestoje jsem se s rozpaky přidal, protože si Luďka Munzara pamatuji jako ubohého pana Kufalta nebo Arthura Uie. Tím, co předvedl v údajném pořadu z díla Františka Hrubína, si řekl spíš o předčasný odchod z hlediště.

Obleču tě do hvězd, verše František Hrubín, vyprávění a přednes Luděk Munzar, moderátor Robert Tamchyna, klavírní doprovod (z nahrávky) Emil Viklický. 18. 9. 2012, Městské divadlo Žďár nad Sázavou.