Velký pátek se stal dalším státním svátkem, křesťané v České republice mohli letos na Velikonoce po mnoha letech držet nerušeně velký půst. A ostatní do sebe mohli předchozí večer lít zelené pivo s vervou nezatíženou nutností vstát druhý den do práce.
Kdyby se mělo soudit podle poblitých chodníků v pátek ráno, prohlášení Velkého pátku za svátek bylo dílo pivovarské lobby. Zelené pivo se stalo symbolem českých Velikonoc, který naše pivní kultura přijala s otevřenou náručí. Jako by to byla tradice, kterou pohanským kultům ukradli křesťané pro své vlastní rejdy, stejně jako zimní slunovrat a jarní rovnodennost. Zelené pivo je naše beaujolais nouveau – břečka prodaná jako vzácný elixír. Pochutnat si na tom ovšem nelze. Hody slaví pouze marketingová šikovnost, která se uměla dokonale trefit do chuti a nálady spotřebitele. Díky všem, kdo to nedělají při každé příležitosti a za každou cenu.
Skladatelem dnešního matiné je Krzysztof Penderecki, na programu je druhá část jeho dvoudílné kompozice Utrenja nazvaná Kristovo zmrtvýchvstání (1971). Je napsaná pro smíšený sbor, chlapecký sbor, sóla a orchestr. Zpívají Stefania Woytowicz (soprán), Krystyna Szczepańska (mezzosoprán), Kazimierz Pustelak (tenor), Bernard Ładysz (bas), Peter Lagger (bas) a Varšavský národní filharmonický sbor. Hraje Varšavský národní filharmonický orchestr, řídí Andrzej Markowski.
Leave a Reply