K dnešnímu nekulatému výročí světové premiéry Tristana a Isoldy jsem vybral dvě díla Maxe Regera a Feruccia Busoniho. Tedy autorů, kteří se narodili právě v době této premiéry a společně s Richardem Straussem, Gustavem Mahlerem, Hugem Wolfem a dalšími patří k tzv. Tristanovské generaci.

Příslušnost k Tristanovské generaci samozřejmě nesouvisí pouze s datem narození, ale především s přijetím a rozvíjením Wagnerových harmonických a vůbec kompozičních postupů (mnohé z nich má na svědomí spíš Franz Liszt, ale tím si příběh nebudeme kazit). Na úvod si vyslechneme Fugu na Beethovenovo téma op. 86 Maxe Regera (bez úvodních variací). Téma pochází z Bagatelly op. 119, č. 11 B dur. Hlavní částí matiné je osmidílná suita z opery Turandot Feruccia Busoniho. A na závěr samotný pramen: Předehra a Isoldina smrt z lásky z epochální opery Richarda Wagnera Tristan a Isolda.