Labutí písně pro domy, které utichly

Až ztichnou bílé skály nad velkou peřejí, den zhasne tmou. Když ztichne dům, který už nikdo nepoužívá, vklíní se do něj to, co se dnes označuje slovem ticho. Dům stojí, mlčí, ale není tichý. Ozývají se v něm vzdechy skřípajících krovů, šustění padající omítky a sténání vrzajících podlah. Ve skutečnosti je to mlčenlivé očekávání bezohledné modernizace nebo rovnou demoličních strojů.

Koncerty soudobé hudby v „alternativním prostředí“ se obvykle potácejí někde mezi klišé a znouzectností. To se někde v hlavě usídlí pocit, že soudobá hudba je natolik zvláštní, až do klasického koncertního sálu nepatří. Že všechny ty zdobné prvky staré sto a více let, stejně jako plyšová křesla, jsou z úplně jiného světa. A v rámci už zavedeného zvyku a klišé se zvolí prostředí přesně opačné – chátrající banka, opuštěné kanceláře, nepoužívaná fabrika. Čím vybydlenější, tím lepší. Znouzectnost si uvědomuje, že je to také o mnoho levnější, než si pronajmout ten zavržený sál. Možná sice přezdobený, ale zase akusticky vyhovující.

Je ale pravda, že opuštěné budovy mají své kouzlo. A když se do nich vnese kus života – hudebního i jiného – vyšlou do světa vlnu, která rozezní nostalgii a vzpomínky. Z odrbaného pavlačáku, kde bylo hanba bydlet a odpad tekl po dvoře, se stane rajská zahrada. A disonance dnešního skladatele promíchané s elektronickými ruchy se promění v okouzlující zpěv cherubínů. Domu se dostává nového účelu, jako z duchovního centra se z něj šíří myšlenky a vibrace, a svět se stává lepším místem. Alespoň do chvíle, než se někdo rozhodne tu normám nevyhovující barabiznu doopravdy strhnout a nahradit něčím použitelným. Většinou ale opravdu jen použitelným – člověk novou stavbu může užívat, ale zamiluje si ji jen těžko.

Ztichlé budovy mají právo na svou hudbu a je jedno, jestli se jedná o labutí píseň, nebo fanfáru v nový život. Festivalové divadlo v Bayreuthu má svého Parsifala, proč by ho neměla aspoň na chvíli mít i zmlklá továrna, kterou málokdy čeká něco lepšího než chátrání a chmurná perspektiva obchodního centra.

Druhý festival ztichlých budov čeká Brno ve čtvrtek 28. 4. 2016, organizátoři na webu píší: „Pokud vás projekt zaujal a myslíte, že stojí za to ho podpořit, prosím pošlete nám svůj příspěvek na č. ú. 1396919017/3030. Do zprávy pro příjemce uveďte “ZTICHLÉ BUDOVY” – a vaše JMÉNO, ať víme, komu poděkovat a rezervovat VIP místa.“

Dnešní matiné zahájí předehra Ludwiga van Beethovena Zasvěcení domu. Po ní následuje suita z hudby k filmu Pohádka o putování (Сказка странствий)➚, jejím autorem je Alfred Schnittke. Krátký dovětek tvoří píseň Johannesa Brahmse na slova Friedricha Halma Kein Haus, keine Heimat. Zasvěcení domu hrají Berlínští filharmonici v čele s Claudiem Abbadem, Schnittkeho suitu Symfonický orchestr berlínského rozhlasu pod vedením Franka Strobela. Brahmsovu píseň zpívá Hans Hotter, na klavír doprovází Michael Raucheisen.

Ruina Kreuzkirche v Drážďanech, Bernardo Bellotto, 1765
Ruina Kreuzkirche v Drážďanech, Bernardo Bellotto, 1765


Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *