Insania na Flédě pokřtila nové album Zapal dům poraž strom… Křtilo se ohněm, asistovali u toho Tisíc let od ráje. Na nějakém podobném místě – aspoň podle textů – vnímá sama sebe taky Insania a nezdá se, že by jí to vadilo.

Já tedy nejsem žádný znalec metalu ani hard core a nemám naposlouchanou horu nahrávek a koncertů, ale Insanii registruji vlastně od samého začátku. Jednak jsou po ruce, ale především jsem za jejich muzikou vždycky cítil cosi navíc. Nemluvím o snaze něco říct, to chce v podstatě každý, ale o umění říkat znepokojivé věci. Zapal dům poraž strom… je album, které zní jako pokračování předchozího Kultu hyeny a kromě energie z něj místy trčí i hitový potenciál. Nevím, jestli jsou naše komerční rádia ochotná všímat si něčeho tak svéhlavého, jako je Insania. Proč to ale neudělat třeba v případě písní Sfoukni za mě svíci nebo Neprojdou!, to opravdu nevím. Jsou to pořád hodně přímočaré, ale klidnější písničky a Petr Poly Pálenský v nich barvou hlasu připomíná Jana Saharu Hedla, především v té druhé.

Na naší básnické scéně se nedávno bojovalo o principy a Jaromír Typlt dostal během vystoupení facku – měl to být políček neangažovanému umění. Polyho texty jsou angažované v nejlepším smyslu toho slova, ale nestaví se na “oltář poezie”. Řekl bych, že autor nepřemýšlí jednoduše, ale výsledky svého uvažování je schopen sdělit tak, že je mu rozumět, a neohání se ideologiemi. Nedělá okolky, říká věci přímo, ale nejsou to výkřiky. Navzdory názvu Zapal dům poraž strom… se nejedná o žádné prvoplánové negace hodnot. Svět je jakási hra, kterou hraje Bůh s lidmi, lidé s Bohem, kapela s publikem, poskytujeme si vzájemně služby všeho druhu. Bůh nám poskytuje sexuální služby, jsme klienti pekla, zlo je autorský dílo, za které dostanete účet s fakturou. Archetypy nebe, pekla, dobra, zla se míchají s obchodní terminologií dneška bez násilností a úplně samozřejmě. Při čistém čtení by se v textech místy nějaká ta neohrabanost a neúplný rým našel, ale s hudbou fungují bezvadně. Parafrázuje se tu Bible – Hospodin je můj pasák, já jeho běhna… nebudeme míti nedostatků – i nejpokleslejší šlágry – jsme v hajzlu, příteli, kéž bychom se mýlili.

Obal CD ukrývá další grafiku viditelnou skrz aplikaci Insania, která je volně ke stažení pro Android. Kapela měla k technologickým neobvyklostem vždycky blízko, což je v určitém kontrastu ke zvuku old schoolových syntezátorů, které jsou na albu slyšet. Je to pro mě ale pořád organická součást té znepokojivosti, o které jsem už mluvil.

Koncert na Flédě byl podařený, Insania má nadšené publikum a nemá ho málo. Při živém vystoupení proti nahrávce trošku ustupují do pozadí klávesy, ale musím ocenit, jak bylo rozumět zpěvu. Docela bych si dal líbit výkonnější aparaturu a volume trošku víc doprava, tahle muzika by to bez problémů snesla a lidi asi taky.

Předskakující Tisíc let od ráje hráli metal bez stylových odboček (black, doom, něco takového). Náznaky sadomaso hříček zpěvaček se zpěvákem mi přišly spíš komické, ale neznám metalovou estetiku natolik, abych věděl, jak to bylo myšleno. Pokud jsem se u toho neměl bavit, tak pardon. A taky jsem při očekávání Insanie trošku myslel na Skimmed a vzpomněl si i na S.R.K., takže už k tomu můžu jenom říct, že holky měly trička a nelezly jim kozy.

Všechna dosavadní alba Insanie ve formátu mp3 jsou k mání v jejich eshopu.

Insania (křest alba Zapal dům poraž strom…), Tisíc let od ráje. 21. 11. 2013, Fléda, Brno.