Image bezdomovce nebyla v dobách mládí Harryho Partche (1901–1974) tak běžná jako dnes – v jeho případě se navíc nejednalo ani tak o image jako o skutečnost. Střídal tehdy přechodná dělnická zaměstnání se snem českých trampů – byl opravdový hobo. Především ale vytvořil specifickou hudební teorii, vyráběl vlastní hudební nástroje a napsal spoustu hudby, pro niž by se mohlo ujmout kutilské označení partchwork. Pro dnešní matiné jsem z ní vybral dvě skladby na antická témata: první je Daphne of the Dunes (1967), následuje Castor & Pollux (1952). Pokud nemáte neobvyklé hudby dost, můžete se zastavit na Ostravských dnech, kde se právě teď příbuzné věci dějí.