Schola Gregoriana Pragensis přednesla promyšlený program z gregoriánských chorálů a rané polyfonie na úrovni, která snese ta nejvyšší měřítka.

Jedinou slabinou večera bylo snad jen to, že se pořad skladeb mírně lišil od tištěného programu a publikum místy ztrácelo orientaci. Tím je však výčet nepříjemností uzavřen. Dramaturgická koncepce nás provedla celým velikonočním obdobím reprezentovaným svátky vzkříšení a Nanebevstoupení Páně, a Seslání Ducha svatého. “Božsky” trojdílnou strukturu koncertu uzavřela kóda v podobě moteta Christus surrexit vinctos – Christus nove – Christus surrexit mala. Výrazové prostředky staré předrenesanční hudby jsou zcela jiné a pro dnešního posluchače nezvyklé, o to více však může být překvapen, jak jsou účinné.

Kvalita sedmičlenné scholy vedené Davidem Ebenem stojí na individuální jistotě v intonaci i rytmu. Ta se projevila při sólových výstupech jednotlivých členů, ale i v žalmu Omnes gentes plaudite, při němž rozdělený sbor obcházel kostel. Na druhé straně způsob tvoření tónu individuální barvu hlasu maximálně potírá, vše směřuje k maximálnímu společnému účinku, který se pokorně obrací k Bohu a nesnaží se lacině ohromit publikum. Při takovém prvoplánově neefektním základu nabývají překvapivých účinků i drobné změny dynamiky, změna počtu zpěváků či přidání jednoduchého druhého hlasu. Tento způsob hudebního uvažování by mohl oslovit i příznivce minimalismu, které ale asi sotva napadne na podobný koncert zajít. Tady je zřejmě místo především pro nápaditější propagaci. Dvě vícehlasá moteta se zvláštním textem pro každý hlas působila v sousedství chorálu jako hudební bouře. Připomněla nám, jaký tlak později vyvolal vznik monodie, a podtrhla i mírný hudebněvýchovný charakter vystoupení. Jako stylový přídavek zazněla krátká ukázka z legendy o svatém Vojtěchu Petra Ebena.

Na celkovém dojmu se tentokrát příznivě podepsala i akustika gotické baziliky, která je k provozování gregoriánského chorálu ideální. Všem zpěvákům bylo i výborně rozumět. Schola Gregoriana Pragensis svým stylovým a zaujatým vystoupením bez jakýchkoliv ústupků zábavnosti okouzlila i publikum, které se chovalo nezvykle ukázněně. Pouze šestidenní festival by se měl skládat výhradně z takových večerů, v tak malém rozsahu není místo na propady a kompromisy.

Vstal jsem a již jsem s tebou. Magna Pascha. Schola gregoriana pragensis, umělecký vedoucí David Eben. 29. 4. 2011, Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Brno. V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.