Poslední letošní matiné je zároveň posledním, které spadá do Roku české hudby. Česká hudba je něco jako zlaté české ručičky – nedáme na ně dopustit, podle našich představ nám je celý svět může závidět a nejraději by nám je utrhl. Když ale do toho světa odjedete, tak zjistíte, že nejsou zase tak moc vidět.

Letošní virtuální matiné jsem věnoval Roku české hudby a české hudbě pokud možno ve světových souvislostech. Bez dlouhodobého systému se nakonec stalo, že byla věnována následujícím autorům a interpretům (podle abecedy): Radek Baborák, Carl Philipp Emanuel Bach, Harry Belafonte, Lord Berners, Ernest Bloch, Emil František Burian, Václav Dobiáš, Antonín Dvořák, Petr Eben, František Gregor Emmert, Zdeněk Fibich, Luboš Fišer, Josef Bohuslav Foerster, Rudolf Friml, Alois Hába, Petr Hapka, Emil Hartmann, Svatopluk Havelka, Paul Hindemith, Johny Horton, Karel Husa, Miloslav Ištvan, Leoš Janáček, Otakar Jeremiáš, Jaroslav Ježek, Miloslav Kabeláč, anonymy ze starých kancionálů, Rudolf Komorous, Hans Krása, Iša Krejčí, Rafael Kubelík, Robert Kurka, John Lennon, Zdeněk Liška, Zdeněk Lukáš, Petr Lutka, Bohuslav Martinů, Antonín Matzner, Paul McCartney, Felix Mendelssohn-Bartholdy, Vladimír Mišík, Ivan Mládek, Bill Monroe, Josef Mysliveček, Eduard Nápravník, Jan Novák, Vítězslav Novák, Libor Pešek, J. a M. Phillips, Michal Prokop, Rangers, Marty Robins, Rudolf Rokl, Jakub Jan Ryba, Pierre Schaeffer, Alfred Schnittke, Ervín Schulhoff, Yngve Sköld, František Škroup, Bedřich Smetana, Karel Stamic, Jan Václav Stich-Punto, Jiří Stivín, Richard Strauss, Alessandro Striggio, Josef Suk, Václav Talich, Vlastimil Třešňák, Giuseppe Verdi, Dagmar Voňková-Andrtová, Ladislav Vycpálek, Richard Wagner, Kurt Weill, Václav Zahradník, Evžen Zámečník, Frank Zappa, Alexander von Zemlinsky.

YouTube to na prvních pozicích (při zadání „česká hudba“) vidí jinak, alespoň v mém počítači: Lucie Vondráčková, Petr Muk, Barbora Poláková, Kabát, Aleš Brichta, Tereza Kerndlová, Dara Rolins, UDG, Daniel Landa, Mig 21, Xindl X, Olympic, Dalibor Janda, Nightwork, Kryštof, Wohnout… zanechte vší naděje, kdož sem vstupujete.

Pokud pustím vyhledávač do vlastní hlavy, napadnou ho bez přemýšlení jména Martin Smolka, Petr Cígler, Aleš Březina a Pavel Zemek Novák. Od nich zase na YT skoro nic nenajdete, i když přednáška Petra Cíglera o nanoarchitektonice➚ není vůbec marná.

Poslední letošní matiné je věnováno ze všech stran pochytaným zvukům, frekvencím a tichu, tichoučku. Na začátek jsem zařadil vyznání Děkuji, bylo to krásné (Ernst Sennhofer, Raimund Danberg / Karel Tobis a Václav Špilar), zpívá Rudolf Antonín Dvorský, následuje zvuková koláž Že ne zas až Jaromíra Typlta a Michala Rataje. Po ní přijde Ukolébavka (Dol Dauber / Daisy Jelenová), zpívá Hana Vítová a krátce recituje opět R. A. Dvorský, a kompozice Havarijní řád Pavla Novotného. Úplný závěr patří písni Václava Pokorného a Jiřího Mládka Říkej mi to, prosím, potichoučku. Můžete si třeba představovat, že ji nezpívá Jiřina Salačová, ale česká hudba.