Písně skladatele Karla Reinera na texty Norberta Frýda zpívaly kdysi děti v terezínském ghettu. Dnes tvoří základ repertoáru skupiny Květovaný kůň, která je nedávno natočila na svoje první album nazvané Ztracené písně.
Obsahem alba Ztracené písně jsou až na jednu výjimku skladby Karla Reinera, žáka Aloise Háby a Josefa Suka a spolupracovníka E. F. Buriana. Patřil k výrazným osobnostem české meziválečné avantgardy, byl členem výboru Sdružení pro soudobou hudbu Přítomnost a aktivistou Levé fronty. V roce 1943 byl ale pro svůj židovský původ internován v Terezíně a právě jeho terezínská tvorba tvoří podstatnou část alba Ztracené písně.
To lze pomyslně rozdělit na dvě části. První tvoří úryvky z pásma Ester, které vznikalo na lidové texty původně ještě pro Burianovo Déčko. Druhou část tvoří písně z pásma Květovaný kůň, autorem textů je Norbert Frýd. První část uzavírá skladba s názvem Smutná – tu jedinou na albu Reiner nenapsal, je dílem členů skupiny Květovaný kůň. Druhou část uzavírá píseň Starodávné milé z roku 1937 na text Anky Vichrové.
Jako objevování „ztracených písní“ se dá do určité míry brát první části alba, tedy pásmo Ester. To se neuchovalo v písemné podobě a na albu je zaznamenaná přibližná podoba pásma podle toho, jak se zachovala v paměti přímých účastníků představení v Terezíně. Nedá se tedy mluvit o nějaké seriózní rekonstrukci, ale je tu silně přítomná tradice ústního předávání hudby. Druhá část alba Květovaný kůň je známá, v knižní podobě vyšla v roce 1975 a pásmo měl v nedávné době na repertoáru i Dismanův rozhlasový dětský soubor.
[soundcloud url=”https://api.soundcloud.com/playlists/239060470″ params=”auto_play=false&hide_related=false&show_comments=true&show_user=true&show_reposts=false&visual=true” width=”100%” height=”450″ iframe=”true” /]
Terezín funguje jako magické zaříkávadlo, které všechno obestře aurou strašlivého osudu lidí zbavených svobody a čekajících v příšerných podmínkách na transport do koncentračního tábora a na smrt. Pokud se člověk pokusí tento závěs poodhrnout, nahlédne do meziválečného uměleckého světa, jak si jej deportovaní lidé vzali s sebou. Na tato zavazadla se naštěstí nevztahoval žádný limit, takže se na malém prostoru zkoncentroval umělecký svět, který fungoval v mnoha vzájemně se proplétajících a ovlivňujících proudech.
Skupina Květovaný kůň vznikla už v roce 2012. Její historie tedy není příliš dlouhá, ale její členové pocházejí z dobře známých kapel českého písničkářského rocku. Zpívá a na flétnu hraje Zuzana Hanzlová z Neočekávaného dýchánku, z téže kapely je i klarinetista Michal Hrubý. Na harmonium hraje Jaroslav Svoboda z Trabandu a na kontrabas Petr Tichý, který jinak působí v kapele Bran nebo hostuje u Floexe.
Kapela do písniček z pásma Květovaný kůň vnesla kus folklorních inspirací a ohlasů klezmeru, basa se občas rozjede do lehce jazzových postupů. Zvukový prostor zahušťuje harmonium, které navozuje atmosféru domácího muzicírování nejen svým zvukem, ale i nekomplikovanými a přímočarými harmoniemi. V českém hudebním kontextu samozřejmě nutně připomene skupinu Mozart K Oldřicha Janoty. Zpěv Zuzany Hanzlové přispívá k pocitu nevyumělkované autenticity. Rekonstruované pásmo Ester střídá veselé i vážné polohy, provedení se ale nese v podobném duchu jako Květovaný kůň.
Hodně zvukové svěžesti a bezprostřednosti vnáší malý sbor dívek ze Střední školy obchodu a služeb v Teplicích. Všechny zpívají s velkou chutí a jak jim zobák narostl. Intonační neučesanost vytváří pomyslný obraz party těžko uklidnitelných dětí a víc posiluje dojem opravdovosti, než aby rušila. Teplická střední škola album také vydala. Jedná se o součást projektu Humanita věnovaného bojovníkům za svobodu v letech 1939 až 1945.
Leave a Reply